NOC V OBCHODNÍM CENTRU-7

Kuneš seděl s protaženým obličejem v pohodlné židli, držel si na nose mokrou žínku a vůbec ho nezajímaly obrazovky monitorů. Před nimi seděl s naštvaným výrazem v obličeji Horák, který si zase lžíci zamačkával bouli na čele.
„To se ti teda zase něco povedlo!“ řekl on naštvaně.
„Já za to přeci nemůžu. To byla souhra blbejch okolností,“ vysoukal ze sebe Kuneš.
„Ještě štěstí, že ty pojistky šly zase nahodit!“
„Tak je to zase všechno v pořádku.“
„To teda není! To vodsávání je v těch garážích pořád spuštěný!“
„Tak to se teda musí ručně vypnout.“
„Zavolej někoho z pasáže, ať to vypne!“ vyhrkl Horák a odešel do vedlejší místnosti, v níž se zadíval do zrcadla.
„Operační pro jedničku!“ řekl do vysílačky huhňavým hlasem Kuneš.
„Jednička na příjmu!“ ozval se Roman.
„Běžte rychle vypnout vodsávání do garáží!“
„Rozumím, už tam jdu!“
 Za chvíli Roman seběhl po travelátoru do garáží a vchodu do nich byl náhle ovanut prudkým prouděním vzduchu.
„Hrome, tady to ale fičí!“ řekl si.
„Tam nahoře, nad těma prosklenýma dveřma, je několik bílých tlačítek. Zmáčkněte to tlačítko, na kterým je off!“ uslyšel v naslouchátku hlas Kuneše.
„Je mi to jasný!“ odpověděl a pohlédl vzhůru. Poté si stoupl na špičky, ale i když natáhl pravou ruku co nejvíce, tak na ono tlačítko nedosáhl.
„Sakra, já tam nedosáhnu!“
„Tak si plivněte pod nohy!“ řekl do vysílačky Kuneš.
„Já vyskočím!“ vyhrkl a poté začal skákat. Konečky prstů se však dotkly jiného tlačítka a odsávání se v garáži zesílilo. Ve stejný okamžik vchodem na parkoviště vstoupila starší žena, kterou proudění vzduchu naplno zasáhlo. Vzápětí vykřikla a chytla se za hlavu, ze které jí odlétla paruka.
„Co jste to zmáčknul!?“ vykřikl Kuneš, když spatřil na obrazovce ženu běžící za parukou.
„Já se netrefil!“ vyhrkl Roman a rychle doběhl k nákupnímu vozíku, jenž dotlačil ke vchodu. Potom na něho vrávoravě vylezl, ale díky proudění vzduchu, neudržel rovnováhu. To mělo za následek, že za okamžik seděl zaražený v horní části nákupního vozíku. Ten se s ním rozjel a záhy s ním narazil do sloupu.
„Proboha! Co to tam vyvádíte!?“ ječel Kuneš.
„Pro dvojku, běžte pomoc jedničce vypnout to vodsávání!“ vykřikl do vysílačky Horák.
„Dvojka rozumí!“ ozval se Petr a zanedlouho přiběhl do garáží.
„Tady je teda pěkná fujavice!“ vyhrkl překvapením Petr.
„Já ti vylezu na ramena!“ řekl mu Roman a za chvíli u vchodu vrávoraly dvě postavy.
„Dělej! Já už tě neudržím!“ vykřikl Petr.
„Dobrý, už jsem to vypnul!“ pronesl radostně Roman, ale vzápětí vykřikl a Petr také.
„Bože můj, to jsou nešikové!“ řekl rozesmátě Kuneš, když s Horákem na monitoru viděli, jak se Petr rozplácnul a Roman přes něho.
KONEC SEDMÉ ČÁSTI