Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kadibouda

20. 03. 2010
0
2
531
Autor
Sejn

Je toto ono?

Modrý květ, kadibudka,

ukrytá pod kapradím z hvězd.

Ta dávná legenda,

co šeptá o citech skrytá v popelu a dýmu,

možná dohořela první strana,

snad se rozpustila špínou celá kniha.

Na nás leží její tíha,

mrtvolná lehkost prázdých míst.

Čím se plníme?

Vzduchem jako namyšlený míč...

hnilobou cinkotu, stíny všech zkratek

a prachem všech cest.

 

Jsme neduživý,

každý strachem o svůj vzdušný zámek,

napůl po smrti,si na svém vlastním pohřbu kážem

a litujeme tragického skonu, vinen je Svět !!!

Napůl po smrti,

s tím velkým soustem vzpříčeným v krku,

kopeme neschopni, rozumného vzlyku.

 

Promiňte,

mně zámky nevoní, ba ani rudé růže,

láká mě nekonečnost sblížení-věčná vinice

a hlavně cizí horká kůže, která vůní říká blíž a blíže,

Ano vím jsme polknuti ve vlastní touze,

sžírá nás a ukrajuje.

Ale v té pravé jsme se zrodili, v té pravé křičíme nejhlasitějším tichem,

v té pravé milujem.

 

Je toto ono?

Asi pro každého jiná věta,

jinak zaoblená, stokrát zpřeházená,

spojená tak, aby nekončila.

Pro každého jiná modrá,

ztracená v lesklých diamantech-vlastním prospěchu,

jako vzdušná kadibouda,

příliš malá pro dva,

vrže staré dřevo, mávají její křídla

a nám se to konečně nezdá.


2 názory

Sejn
27. 03. 2010
Dát tip
Možná to tak prostě má bejt

jsem z toho textu trochu v rozpacích - název je prostě pro mě tak nepoetický že se mi ho nedaří spojit s obsahem básně a se všemi vznešenými slovy v ní (hvězdy růže, kapradí, vinice...) - a možná proto mi uniká, o čem text vlastně je

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru