Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVelikonoční sonet
23. 03. 2010
14
12
2332
Autor
nostalgik
Jarní svůj úsměv dnes mi přej
vždyť právě rozkvétáš, jívo
jak vzkříšení je obyčej
co kraslic zná oběživo
Zvon rezonancí zaduněl
v kamenné kostelní zdivo
kol výskot, smích a bzukot včel
Je svátečně nedeštivo …
Že tělo ženy na dotyk
dnes není prý nedůtklivo,
večerním ploužím se tichem
chval mě, ať mám den bez putyk
kde proudí řeči a pivo,
ty jívo, netknutá hříchem
12 názorů
Jarmila_Maršálová
05. 05. 2010
Před okna zasaď břízku zelenou
Pro koho? Pro svou snovou lásku.
Potom se směle vydej za jinou,
co ti uváže pentli na pomlázku
Vajíčko přidá malované
tváře ti vínem zrůžoví
a slůvkem co jak vánek vane
na tvá slova ti odpoví... :-)) */
jíva netknutá hříchem
náruč svou otevírá
přivítá tě voňavým tichem
jarním vánkem zadýchá...
Jiří,nejhezčí jsou dvě první sloky,
v těch dalších tě nepoznávám :-)) T***
Den se nakypřil,
a nakynul,
až do stříbrna
a teď jen čeká,
jestli zkrásní.
Kde proudí ta jara řeka? *t*