Nekrolog

„Bože, tady je zase kouřová clona,“ zašklebí se Richard tím svým pedantským obličejem. Sára, ležící na jeho hrudi a zaujatá odfukováním pěny, která spočinula na jejím zápěstí pootočí hlavu. „Snad nosil by mě na rukou v tom dešti do svítání,“ zabroukám mu tiše do ucha. On zapřede jako spokojený kocour a všechny chmury jsou rázem pryč. Sára rukou jemně zčeří hladinu, aby popelník, který na ní plave jako loďka začal plout směrem k ní.

Potom si potáhne z cigarety a těší se na to, až kouř chvíli podrží v plicích. On zase miluje ten tvar jejích rtů, když jej vyfoukne. Vypadá přitom jako nějaký hvězda němého filmu která tímto jediným pohybem, beze slov, musí ukázat veškerou eleganci a potenciál, který v sobě má. Richard miluje dramata a poezii, ale Sára má neuvěřitelnou schopnost svou naivitou a zdánlivou neerudovaností rozpálit jej doběla. Richard často přemýšlí, většinou v noci, když vedle něj spící tiše oddychuje, proč s ní vlastně žije. Mívá záchvaty tiché nepříčetnosti, kdy by ji nejradši uškrtil prádelní šňůrou a nebo z ní tu její hloupost vymlátil. Nerad s ní chodí do společnosti, protože téměř vždy mu před jeho přáteli udělá nějaké faux pas. Když už k takové události musí dojít, celý den má žaludek jako na vodě, a po odchodu zamyká byt s očekáváním nevyhnutelné tragédie.

Nejvíc ze všeho však nenávidí její kouření. Nejen, že mu smrdí oblečení, ale také záclony, pohovka a dokonce i peřiny. Když přichází z práce, než vezme za kliku, se třikrát nadechne zatím ještě čerstvého vzduchu. Po otevření dveří jej do nosu praští cigaretový odér a většinou také smích jí a jejích stejně stupidních kamarádek. Sotva slyšitelně je pozdraví, aby si snad konečně všimly, jak moc jimi pohrdá. Ví, ale, že si toho nikdy nevšimnou.

Když mu poté, okolo osmé večer, přejede nehty po krku, je to signál, že je čas na jejich zvláštní rituál, tedy společnou koupel. On se svlékne a pomalu si vleze ho horké lázně, kterou ona mezitím připravila. Ona již přijde nahá, v ruce třímá starý popelník a dvě cigarety. Vleze si za Richardem a ten se blahořečí za nápad, nechat si do jejich podkrovního bytu zabudovat obrovskou rohovou vanu. Jako antická bohyně vstoupí pomalu dovnitř a pomalými pohyby šelmy přichází po čtyřech k Richardovi. Políbí jej , otočí se a pomalu si lehá na jeho hruď. Nechá se políbit do vlasů a zapaluje si cigaretu. V tu chvíli jí Richard vše odpouští a čeká, až znovu vyfoukne kouř a on v ní opět spatří kousek umění, které vidí jen on a pro které by jí odpustil vše.

   Sára se zakašle. Richard sebou trhne a zaraženě hledá na její záda, která byla kašlem donucena se zvednout. Ona však udělá něco zcela nepochopitelného. Podívá se kouřící příčinu, zakašle ještě jednou a udělá něco, co Richarda naprosto šokuje: Hodí cigaretu do vody. Ta zasyčí a zhasíná.

   „Kašlu na to. Přestávám,“ otočí se na něj a oči má stále červené od kašle.

   On však stále hledí na torzo cigarety, které plave na hladině.

   „Dneska jsem si koupila Nicorettky. Alena toho taky nechala.“ mluví jeho směrem, ale on ji nevnímá. Jako stroj se zvedá z vany, oblékne si župan a odejde z koupelny.

Sára je ,se svou mozkovou kapacitou, schopna se Richardovým odchodem zabývat asi pět vteřin. Poté vyloví cigaretu z vany a hodí ji do umyvadla. Nedošlo jí, že to, co je spojovalo s Richardem je nenávratně pryč.

   Zrovna, když se chystala ponořit hlavu pod vodu se do koupelny vrací Richard.

   „No kdes.. ,“ spolně myšlenku. Richard má v ruce provaz, ne kterém dneska věšela prádlo.

   „ Co blbneš? Co to sem taháš?“

   On však mlčí. Každou ruku jednou obtočí provazem na každém jeho konci.

   „Slyšíš mě? Kde je prádlo?“

   Pomalu leze do vany.

   „Mluvím s tebou!“ zapiští hlasem slepice.

   On se posadí na druhý konec vany. Vezme obe její chodidla do dlaní a políbí je. Poté je stiskne pevněji a silou zatáhne směrem k sobě. Sára sjede pod vodu. Rychlostí blesku si na ni obkročmo sedne a pod vodou jí obtáhne její krk provazem. Škubne. Díky jeho síle je za chvíli po všem.

   Richard vyleze z vany a ruce otře do ručníku. Nenamáhá se podívat na dílo, které právě dokonal. Když pokládá ruční na místo, všimne si druhé cigarety, kterou si Sára nestihla zapálit. Vloží ji do úst, škrtne a cvikem odnaučeného kuřáka natáhne.