dík za návštěvu.. :o)
já prózu moc nepíšu, páč su líná.. ale dyž koukneš pak třeba do sbírky ..jen tak, tam mám skoro všecko blbiny pohromadě, většinou rýmovaný :o)
tak aby nám to vydrželo :o)
hezkou neděli vinšuju
..samozrejme - ako doteraz!:)
a bude nám to už jen klapat? :o)
..ja uz budu taktiez hodny, sudruzko Martinezova!:)
.. *
tu máš - abys věděl jaká sem byla paní učitelka :o)
a já mizím, máme dnes v brně autorské čtení, za hodinu :o)
tak se měj a dík za pokec :o)
pokud by mi k vylepšení vzhledu stačila podlaha v hale, bylo by to bezva :o)
No já myslel jesli se tam třeba neděláš hezčí, nebo tak něco. Se nedělej prosimtě.
a musíš tu takový intimity přetřásat na veřejnosti? jako malej Zdeňa :o)
můžeš mi jenom říct, co se na zemi děláš v hale?
Ne, na samostatný dílo to nemá, je to jenom takový vylepšení, nic víc
Pro Google_překladač:
Možná je načase zkusit na základě těchhle neumělých strojových překladů postavit samostatné dílo (povídka by se hodila nejspíš), jež by mohlo krom oněch žertovných slovních obratů a občasného překroucení smyslu ve stylu 'Radio Jerevan' nést i nějakou ústřední myšlenku. Tím chci říci, že myslím, že máš na víc, než je psaní anekdot. Zveřejnění díla vlastního by (narozdíl od poměrně vtipných komentářů pod díly jiných) mělo tu výhodu, že by se jím nikdo (autoři bývají někdy přecitlivělí) nemohl cítit dotčen. Současné 'uložení' těchhle překladů je občas tak trochu kukaččím vejcem.
Tady máš TIP :-), translátore, a pusť se do práce. Nemáš co ztratit (není-li ti líto vynaloženého času).
Děkuji za avízo.
Z těch překladů Translatoru vznikají nádherné srandy. Já si tím vždycky zlepším náladu, když mi něco přeletí přes nos... neboli
Z tich překladů Translatoru zvednout se nádhernou psinu. Já vždy zlepším náladu, kdy já něco přeletí přes nos...
Google - to nemá vadu! :o))))))))) Skvělé strojové překlady jsou i na Encyklopedii Navajo, například u stati o čmelácích jsem taky řvala smíchy:
http://cmelak.navajo.cz/
- když jsem smíchy slzíc přeškobrtala k závěru a myslela si, že to už horší nebude, dorazil mě v seznamu druhů čmeláků název jednoho z nich:
žlutý stál před čmelákem
:o))))))))
do angliny a zpět
Co by start kronikářů - Psal se rok 1997, první rok katastrofálních povodní v zemi. V mém rodném městě Přerova přijde velká voda, přinášejí smůlu, ztráty a dělal spoustu škody. Mimo jiné Vytopil sklepů a přízemí základní školy, kde jsem učil, my, místo toho, svátky, jít uklidit nepořádek po celé zemi, aby naši vojáci přijeli na pomoc v případě potřeby. Na naší škole bylo hodně z nich taky, a já jsem překvapivě družila spíše než s nimi s našimi pedagogických pracovníků - jsem tahal jim v tělocvičně podlahy, například ... V jednom, volal Tonda, jsme padli do rukou otevřeně - my jsme mluvili o všechno vážně a humorně, a tak jsme šli na velkou práci za ruku a jen čas letěl ... Vše je postupně uvedeno do provozu, a to nejen v naší škole a všechny pomocníky odbočit vlevo.
A pak, někdy v říjnu byli ti vojáci vyzvala město ke kapitulaci děkovné pamětní diplomy a certifikáty, nebo něco takového a to byl velký slavnostní shromáždění v centru města - poté, co opustí a bude moci jít, kam chtěli. Tonda si dva přátelé, že jsem věděl, šel do mě přivítal. Jen jsem měl angličtinu v 7. třídě, tak jsem nařídil jim nějakou individuální práci a šel mluvit s, zatímco Tonda chodby. Grázlík třídní šašek a Zdeněk se na chvíli podíval ven, co se na zemi dělám v hale ... Poslal jsem ho zpátky a celá věc proběhla asi tři. Vyhlédl pro čtvrtý čas a já jsem ztratil trpělivost. Vytáhl jsem ho na chodbu a dal mu náš výběr klasických - nebo komentář rána (což byla jediná třída, kde jsem měl s klukama dohodli - na férovku). On si vybral klasický, příliš - tvář. Přijal ji a vrátil se do třídy, ale jako za zavřenými dveřmi, zahájil maškarní "a AUUUUU!"
To mě velmi zlobí, to není hotové, a nikdy jsem chtěl jít tam, ale Tonda mě zpátky, to si necháme na něj. Stáhl všechny tři vojenské policie páskou, a dát je na pochodoval do třídy. Zdeněk, se stále putoval mezi lavicemi, pak okamžitě letěl k ní a posadil se, ale že tři z jeho "vojenské policie", obklopen a rozkročil se nad ním s rukama za zády:
"Tak mladý, podívejte se sbalit, jít s námi!"
Zdeněk zmrazil a dal mi stare a já jsem jen řekl rezignovaně:
"Zdeno, to nevadí, jsem se snažila uklidnit, ale vy jste ne ... Víte, oni přišli ve škole vybraných nejproblematičtější studenti a vzal je do vojenského převýchova tábor ..."
Třídy bylo hrobové ticho a já jen zíral na které jsem skočil na něj.
"Pojď, chlapče, ať už budete chytit více ředitelny zavolat domů, kam jdeš ..."
"Slečno!"
"Promiň, Zdeno, já už nedá nic dělat cokoliv ..."
Vzal si batoh, postavte ji na rameno a šoural se ke dveřím a "vojenská policie" doprovodil jej z každé strany jednoho a Tonda šel za ním. Zdeněk se obrátil "
Slečno, budu mít pěkný ... "
Zůstal jsem "tvrdý" - "Děti, Zdenek se rozloučit ..."
Odvezli ho do šatny v suterénu:
"Jiní mají ještě nedorazila ... No, hochu, pokud si slibuji, že nám to paní učitelka Martinez nebude vadit, budu hlásí, že ve vaší třídě, všechno bylo v pořádku a že jsme si nevybrali ..."
Slíbil, že se něco v tuto chvíli. Přiběhl zpátky a šťastný, protože jste se právě otočil, zvuk.
no ony to taky vlastně byly děti skoro dnešní, rok 1997 není eště prehistorie :o)
znám aj ty dnešní, není to zas takovej rozdíl - a pak, dyž je "pančelka" statečná, de to dycky :o)
teda paní učitelko, jste můj vzor! až budu snad jednou učit, taky se takhle pokusím domluvit. I když s dnešními dětmi je to o hubu :-) *
ano, tyhle metody dost fungujou ..
aspoň teda na takový ty normální grázlíky :-)
... přesně tak, jaks to napsala martinez, jsem to i pochopila a proto jen úsměv... kdyby to takto šlo řešit vždy, bylo by lépe, i děti by se chovaly trošku jinak a občas by i stařečky v autobuse pustily sednout a neohrnovaly nad nima nosy... já už jsem starší generace a tak to za nás chodilo normálka a myslím, že jsme si o to ve většině případů koledovaly sami jako děti. Ani rodiče pro facku daleko nešli a moc se to na nás nepodepsalo. Pamatuju, že jsem ve výtahu od táty jednu chytla, že jsem nepozdravila paní správcovou. Ohradila jsem se, že jsem ji dnes už zdravila a táta mi na to odvětil: ale ne přede mnou, jak já to mám vědět? jestli si neslušná? a dodnes na to nezapomenu-zdravím tarší a starším ustupuji, jak ten Ivánek v Mrazíkovi :o/
100% Oldíku, je to 100% - pouze zapsáno :o)
díky vám tu všem :o)
No - bourák to není, ale krásný jemně humorný příběh a tak na 99% autentický. Život takové píše o překot a sem tam něco někdo zvěční. Ne vždy však tak, jako ty, Martinezová, učitelko, paní.... *
Hezký přiběh, škoda, že něco podobného nejde aplikovat na zdejší kverulanty :-)
to není na omluvu, avox, ale na poděkování :o)
Dodnes já i syn s láskou vzpomínáme na jeho učitelku chemie, která jako jediná z učitelského sboru neobtěžovala rodiče zbytečnými poznámkami a s dětmi si vždy dovedla poradit, někdy i ručně a ani se tím netajila a nikdo na ni nepodával žaloby... Zato když byly uhelné prázdniny a ostatní kantoři byli někde zalezlí, tahle paní navlíkla kombinézu a přímo na sídlišti zorganizovala lyžařskou školu, včetně závěrečné olympiády a ručně malovaných diplomů... promiň, že jsem se ti tady tak rozpovídala :-))
no protože většinou učí "študovaní" učitelé - já byla laik amatér (amatér od slova milovat :o)
já se k učení dostala náhodou a učila sem vlastně jen angličtinu, trochu španělštinu a jako perličku rodinnou výchovu (vychovávat takového Zdeňu "k otcovství" bylo taky veselý :o) a rok sem byla dokonce aj třídní páč byl akutní nedostatek pedagogů - zůstala sem ve školství asi 10 let a moc mě to bavilo - ta práce - míň už ty věci kolem - dozory, porady, výkazy...
Nie, pochopil som to dobre, len viem o niektorých , najmä učňovských školách, kde si vyučujúci nevedia rady.
vy ste asi někeří nabyli mylného dojmu že sem rozdávala facky kudy sem chodila - to ne - to jen v týhle třídě sme to měli s klukama takhle domluvený páč byli hodně "živí" a poznámek (ne ode mne) mívali hromady a stejně to nikam nevedlo - a doma většinou kvůli ničemu dostávali zbytečně eště víc než tu facku - proto ta dohoda - dyž věděli že to přehnali, sami se o facku (u mne) přihlásili
ale byli sme kamarádi - a Zdeňa se tomu sám pak smál :o)
a dík teda všem :o)
Na niektorých školách by si s touto metódou nepochodila - ufackovala by si sa k smrti...*
Martinez, toto bylo nejlepší, co jsem kdy od tebe četl. 6. 7. 1997 mi voda garáž, auto, sklep s přízemí.
týjo...
teď už chápu, proč mě naši každý prázdniny eskortovali na tzv "pionýrský" tábory...:o)
teda... paní učitelko, asi bych tě za třídní nechtěla... ješt že ti to odpustil :-)) */
Ještě klika, že ten lotřík už asi do školy nechodí, protože kdyby si tohle přečetl, už by ti to nezobal. Nicméně dobrá fligna na šibala! :o))) *t
znáš to, Květoni - kdejakej drsňák je vlastně v jádru něžnej dobrák co by mouše neublížil
Správný drsňák by trval na tom, že chce do tábora.((-:
ále nedělej se, dyk si to pak už věděl že to bylo jen tak.. ale za odpuštění dík - aj za tu kytku na svatbě :o)
No teda pani učitelko! Jak jste mi to mohla udělat? Ale já se na vás nezlobim, teď už vim, že jsem byl rošťák.
no, to je ale pravda pravdoucí! :o)
Písmák