Návraty k sobě I.

Je v tobě

       tolik klíčků

      tolik kořínků

a já rozeznávám

jen ten papírový dech

máš dny mých tváří

na zádech

ale barvy se do barev vpíjí

a puntíky se míjí

se čtverci

"...a s ozdobníčky ",

jak řekla mi má maličká...

a anděl,

jako pán

nebo jako muž...   ?

Tak promluvte už,

piliny!

Vždyť i ty stuhy

v sobě ztuhly!

a já jsem v tobě nechala

tolik šátků

a ty ve mně

tolik

paroží

někdy i málo bývá moc,

když se přemnoží