Horáci, díky za pochopení. Toto jsou chvíle, kdy prožíváme očistec už na zemi. Tu lítost a tu bezmoc, že už nic nenapravíme... Díky.
Promiň, čtu zase zpětně.
To je tak hluboká pravda...Mám úplně stejnou zkušenost, a z rodiny, ale to nemá cenu víc rozvádět. Forma ... jsi borec. :-))))
mluví mi z duše, nebudu odkládat na zítra :-ú *
Vytváříš slovy svými,
příjemná zákoutí
rozpouštíš smutku stíny,
úroveň nesoudím...
:-)
Na dalsí komentár necekalas veky,
úroven* jako vzdy veliká není,
stojí tak nanejvýs za dva psí steky
a jedno hluboké zavrcení.
(* myslena samozrejme úroven komentu, ne tvé básnicky)
mám skoro husí kůži, hodně silné a budu se opakovat krásné !!!*
neskutečný, v závěru mi běhal mráz po zádech :-( ******
tak blízké pocity moc pěkně sepsané
znova na návštěvě ... dnes jen tiše postojím a splynu
Pocity marnosti, smutku a truchlivé zádumčivosti, ty také dobře znám. Krásně jsi to vystihla. S bolestí, ale s nadhledem.Smrt člověk nezastaví, ani to sdělení, byť bude ve svátek. T***
Děkuji, Ferry. Vysočina je asi naše společná láska :-)
Já po návratu z výletu na Vysočinu po dlouhé době chtěla jen pozdravit, a, vida, jak nevšední citovost mi unikla.
t*
sveřep, Jara Agnes, slivaka, gabi - děkuji vám, moji drazí, za návštěvu a pochopení :-)
môj tip - kvapka v mori
ale nedá mi ho nedať, tak sa mi páči *
To Špáďa a Jorel - oběma srdečné díky.
Rabíndranátha Thákura obdivuji, ale tenhle žalozpěv neznám. Musí být nádherný, podle těch několika veršů! Hned si jej seženu :-)
originální je, ale příjde mi, že by zasloužila ještě preciznějšího ladění.
V každém případě ta báseň má obsah a hloubku. Rytmickymi občas poškobrtává a ten štěk mě zní vyloženě naroubovaně.
Báseň mi připomíná slavný žalozpěv Rabíndranátha Thákura (dříve Tagore, bengálec, přítel Ghándího a autor textu Indické hymny), který napsal po smrti své manželky. Ta báseň je skvělá. Jestli si dobře pamatuji její začátek, tak v překladu zněl:
Já dar každý,
jenž ona dávala mi, Pane,
jsem zase splácel darem,
ten čas již nikdy nenastane.
Diano, skvost!, byť skrývaný smutek duše z něj vyvěrá.
To jorel:
Na příště — za psí štěk
je podle mne ten nejlepší a nejoriginálnější rým
příště - štěk ... no, mě to moc nesedne.
Memento, zdrcující jak promeškané příležitosti setrvávají v podobenství na otevřené rány -t-
smeknu klobouk, pokud ho najdu,tip
ó né, já ho nemůžu číst v originále (i když rád bych a nejen jeho!), málo jsem francouzsky studoval! :) Ne, neztratil jsem se, jsem opět nalezen! Nalezenec Štěstěny :)
Matine! Ráda tě vidím. Tak ty ses neztratil někde v bezdomoví, ani nerozplynul v nirváně? Jsem ráda, že máme společnou lásku. Jacques Prévert tak prostý a civilní ve svém projevu, (že ho můžeš čist i v originále) - a tak pravdivý a pokorný, že tě navždy zasáhne.Děkuji za návštěvu a milá slova.
ó dobroto moje! :) Jacques Prévert, milovaný to můj básník! Nevím o nikom jiném, kdo by ho četl nebo měl k němu osobní vztah. Těší mě číst jeho verše zrovna s tvými. Krásné, obojí!!!
ps: jen tvé ego propasovalo tam své slovo "ego". Nelíbí, to jediné se mi tam nehodí. Což třeba takhle "jáství". To zní češtěji příjde mi. :) Ale už mlčím.. neb na krásu se nemá šahat, ani ji trhat. .-)
******
smutné...,moc však hezké***
Smutná, působící - na mě velmi - žádný patos, opravdovost, prožitek, zacloumalo to se mnou,
Marek
krásně napsaná, smutná báseň, TIP
trilku, ty jsi zase světýlko, které tu čas od času zazáří. Dík.
Je mnoho věcí, které nestihneme včas...
a monoho těch, které už nestihneme nikdy...
***
Aeště se mi líbily "Berly ve vzduchu". Nedávno jsem studoval předválečnou Paříž ... a on tam jako filmař ...
Prosecký - to máme společnou lásku. Jeho "Návod, kterak namalovat ptáka" je přímo úžasný! Díky za návštěvu :-)
Jarmilko, já na něj přímo zapomněla. Narazila jsem na něj teď - a tak se mi to všechno vrátilo.. :-(
renegátko, Aničko, oldíku, Tony díky - vím, že rozumíte...
Smutné bývá to poznání,
že čas opět byl náš pán,
na vhodnou chvíli čekáním
pak dárek zůstal nepředán.
To také znám. T*
Tip - forma má místy oprýskanou glazuru, ale obsah je pravdivý a hluboce lidský. I já si totiž říkám : Kdybych byl býval udělal to, či ono, měl jsem častěji... a td. - přátelé, rodiče...
Diano, jen Ty umíš tak krásně říci i věci smutné a pravdivé .... T****
Moc pěkně napsané, líbí se mi.*
ale to se říká i tady, jen se mi nechce psát vážně
sakra, Květoň mi sebral repliku :o)
tak hody hody...
Jarmilko, avox, synáček - přeháníte, umíte líp, než já! Dík za milá slova. Popisuji skutečnost, bohužel...
Ondro, díky za zamyšlení. Pomohlo mi to.
Inu, Svratkine, máš pravdu,je to celé skutečnost. Měla jsem to zařadit spíš jako "indispozice". Díky.
jejdo - ten výraz "cedit slzy" ve smyslu prolévat se ale fakt používá. Možná je to krajové :-)
Všem dík za návštěvu a přeji hezký zbytek Velikonoc!
Tak .. čas se dá přelstít jenom ve špatném scifi ..
Pěkná myšlenka, ale příjde mi celá, zvláště ze začátku, děsně polopatická. Jako bys ztrácela hravost..
nudle jsem viděl cedit, ale proč slzy?*
Fantazie zde není použita na kulisy jako takové, ale na jejich výběr, souvislosti, na kostru básně, na logickou hru se základními motivy. Diano, ty budeš mít vždy svou eleganci.
Chvíle promeškané - truchlíme nad nimi, přitom si neuvědomujeme, že v tom náhlém smutku můžeme promrhat další.
Nádherné, Diano. *t*
Nádhera...a opět krásné rýmy... ***
jak já tohle znám... jen to nedovedu tak krásně poskládat do veršů */
až mě obešel mráz.... jak jsou ty verše překrásné... *****
Přesně tak. A svátky nikomu nekazíš. *T
Tak jsem to zkusila opravit - díky Marvine.
Kde jste se tu, lidi vzali?! To se mělo ukázat až v pracovní den (abych vám nekazila svátky :-) Tak promiňte - a dík.
Poved´ se ti - ten Květoň ;-)
Kdepak to netipuju já
ale Květoň kterého jsem stvořil