Ten se světlem a my ostatní

Tak dík :D

jo

To je správný... šetři hlas. Nebo to zkus charakterizovat jedním slovem

...nemůžu moc mluvit,tal jsem to vytečkoval :)

Díky, blbounku ;)

...*

Štěpí, pokud chceš, klidně ji přednes... Budu poctěna, moc. :)Děkuji za názor,velmi jsi mě potěšil,jako vždy. ;)

Cítím z toho dvacátá léta 20-tého století, dech poetismu a Osvobozeného divadle (Revue kapsy u vesty , Ostrov Dynamit, Premiéra Skafandr,...atd). Také trochu na mne dýchá Nezvalův Edison. Filosofie podle mne básničce neškodí. Tohle je super podle mne: Raketoplán tisíce nadějí vzlétne a my zůstaneme sami odění průhlednou inspirací do laciných tunik. Možná uvidíme na poušti kvést lilie a někdo z nás snad bude vědět že všechno je přelud. ( J.Š. "přelud" mi zde nějak nesedí - já bych použil třeba "mámení" nebo "šalba a mam") (A tohle je zase už moc hezké až do konce -J.Š.) Až se najdem ve tmě zbudou z nás jen siluety a pak nás vezme- jeden všemohoucí ten, který vlastní jediné zaprášené světlo a udělá z nás tak moc poslušné roboty… J.Š- tak já myslím, že je to podařené. Co, myslíš můžu tuhle básničku přednést na našem letním pravidelném přátelském setkávání v Chorvatsku? Zdraví Jirka Štěpánek

Díky za kritiku. Možná to může působit tak nějak... až moc uspořádaně, jako, že jsem nad tím moc přemýšlela.. Chmm,chmm

Příliš filosofické, málo dechberoucí. Ta nějak je to tam všechno nalajnováno, že není místo pro čtenáře, kam by si sednul.