optimizmus, rozpaky, nostalgie

sarinka - veru -ja aj tak žijem - nič iné nie je možné - ďakujem

žij pre okamžik, čo práve je. Si tak vnímavý ku kráse vôkol seba.

elfko?? jo? aha! dík

* uá, až mi mráz po zádech přeběhl./ Dokud chodím, myslím, pak rozhodně říši vzpomínek nechám spát a vytáhnu jí jen při dlouhé cestě, když doma mám zapomenou knížku a v mp3ce došly baterky... Smysly života si každý hledáme sám, kéž mi dojdou nápady až s posledním dechem...

Marie s.., Print - vítejte a dík

je to tak:-)*

Pěkné - výstižné.

Zvedavenka - velmi rád a srdečně zdaví. Děkuji za rozbor smyslu básně a věru, že jsi se trefila. Už jsem na toto tema napsal víc dílek POSELSTVÍ, ŽIVOT PO ŽIVOTĚ, ale i další... ať se ti daří. Olda

zdravím Ťa! už včera som si túto báseň prečítala, a chcela som Ti napísať, ale až teraz som sa k tomu dostala: zaujímavé úvahy...pre mňa hodne oslovujúce. Zaujala ma jedna myšlienka Viktora Frankla: nie je našou úlohou pýtať sa života na jeho zmysel, naopak, život by sme mali prežiť tak, aby sme mu dali zmysel. Je to rozdiel, pre mňa tieto slová pôsobili optimisticky. Frankl hovoril o tom, že ľudská sloboda tkvie v tom, aký postoj zaujmeme k tomu, čo žiť musíme (on napr. prežil koncentrák), no k istým veciam sa nikdy neznížil, hoci pokušenie tu bolo. Milý Oldjerry, keď pozerám na Tvoje pôsobenie len tu na Písmáku, lebo len túto časť Tvojho života trochu vidím, myslím si, že dal si a dávaš mu zmysel hm... zaujala a tak pozitívnejšie nasmerovala ma ešte jedna zaujímavosť, Franklova "matematická" definícia zúfalstva: zúfalstvo = utrpenie - zmysel utrpenia aj táto myšlienka pre mňa znamená možnosť dať zmysel napr. aj neostrániteľnému utrpeniu (i také niečo nás všetkých občas postretne)

Hmm!

Java a Robi - díky... Tosca - já se chechtám taky skoro furt, ale ne pořád - no a to už na mně čeká klávesnice nadržená jako Lipno v dubnu. jejdo - tady dnes bylo 16°C, to je na práci nejlepší teplota, při 30°už migruju mezi sprchou a minerálkou

co lezeš do kopce v takové zimě???

*

Já se chechtám pořád, léta neléta, se smíchem je svět mnohem příjemnější místo k narození. A chechtám se jak celý kolektiv. :o)))

Moc hezké*

Kde je konec těch vrátek? já bych tam chtěl nazpátek! a kdo by nechtěl? Navzdory dvěma okupacím...

Dík, Pete!

IIEV dík Janino - ani nevíš, jak dalece ses trefila. Bez detailů: odpoledne jsem si musel odpočinout na cestě do kopce, který jsem ještě před deseti léty pohodlně vyšlápl s půlcentem cementu na hřbetě. Ovšem dnes jen s lehkou taškou v ruce...

No jo, zamlada jsme se smáli pořád a všemu jak pitomci, ale to ještě neznamená, že teď je to smutnější :-) akorát se hůř popadá dech.

t.....

Garthe - mám stejný pocit, ale původní verze byla mnohem horší :-) macecha, Toscana, avox - děvčata proč smutné? je to kus života, ale je pravda, že mládí je přece jen o kus veseljší. Akceptuji připomínku - příště bude humor. Možná

posmutněle pravdivé... */

MOc krásně napsané, ale je mi líto, že v poslední době píšeš samé takovéhle smutné věci. *t

Není cesty zpět :o).... T***

to podání mi moc nesedí, ale ten obsah docela jo.

No proto... :)))

slovak - jasně, ale jak velký? Jarmilko - nesmuť, ve skutečnosti jsem optimist Velký Jirka (nikoli však Paroubek :-) bez spontánního voptimizmu bych to nenapsal aleši - týýý vado : vám se to píše... už máte dostatek životní zkušenosti, víte čeho se všimnout a co nechat být. Máte relativně daleko do mého ukňouraného věku a když nic jiného, tak se můžete zabývat potenciální nevěrou (je to sice svinstvo vůči partnerovi, ale jinak je to docela prima). To se to pak píše - bez inscortálních tlaků... Děkuji za připomínky, všechny jsem akceptoval. Všem ostatním děkuji dvakrát...

no jo, ale o čem máme psát my "mládí pryč a do důchodu daleko" ?

Báseň a všichni tady mi mluvíte z duše. Není tu zrovna veselo, ale je mi tu s vámi fajn.***

čeče, já už si nevzpomínám na nic, tak žiji jen zítřkem*

Stále přemýšlím o tom - co je důležitější- cíl, nebo cesta?

ještě nějaký kus cesty zůstává, to ano, ale kam povede, to nikdo neví (nemyslím, kde končí, to naopak víme opravdu všichni)

Smutné , pěkné a pravdivé.*

je mi z Tebe už smutno, Járo...

T*

chápem, aj keď si myslím, že ešte nejaký kus cesty ostáva*

*