Rozmazaný čas

Dnes jsem prodal na Aukru budík. Nepotřeboval jsem ho. Pořád tikal a tím mne akorát rušil. Přemýšlím, co udělám s utrženými penězi. Loupu banán od šťopky a krmím svou fantazii představami. Je to skvělý pocit.

Když mi dali jako všem na výběr mezi snížením mzdy a výpovědí, zvolil jsem odchod jako jediný. A všem jsem se smál: "Já se nenechám oblbnout nějakejma kecama o krizi, já ne." Tak jsem odešel a když jsem doslechl o tom troubovi, který nastoupil na mojí pozici, vážně jsem se bavil. Umět marketing, to chce zkušenosti, to žádná škola nenaučí. Tahle škodolibost mne ale brzy přešla. Nikde mne nechtěli vzít. Průmyslovka jim asi nebyla dost nóbl. A praxe? Ty šmejdi mne brali za zrádce, nedávali na mne pozitivní reference. Byl jsem vyřízený.

Tak jsem začal koukat na filmy. Viděl jsem desítky, možná stovky filmů a začal jsem machrovat na netu. Udělal jsem si na těch diskusích jméno a zase jsem něco znamenal. Jenže všední dny s víkendy sdílely jednu tvář. Když středa se neliší od soboty, čas neběží. Život pak stojí na místě a jediným důkaz plynoucího času je klesající zůstatek sporožirového účtu. Dost smutný čtení. Nerad bych pustil nájem a vracel se k rodičům. Tam si připadám  jak v žaláři. Ještě, že se mi podařilo potkat Michala. Konečně nějaký jasný bod v mém časoprázdnu.

Michal mi má dnes volat, nemohu se dočkat. Je bez práce o půl roku déle a mne učí, jak s tím žít, jak se s tím vyrovnat. Někdy si říkám, zda je správným učitelem. Žít bez práce se musí umět, jinak jste zralý na psychiatra, ale nebylo lepší si najít práci? Miluju Michala, tak to tolik nepotřebuji řešit. Spíš dumám nad tím, zda stojí o mne. Párkrát jsem spolu spali, ale co to znamená v dnešní době. Chtěl bych mu navrhnout, jestli bychom nemohli bydlet spolu. Hodně bychom ušetřili a ještě bychom mohli prodat část vybavení bytu. Známe se bohužel krátce, ale situace mne nutí riskovat.

Večer sedíme U Sadu a rozebíráme s Michalem Duškovy výroky o gay mafii v Českých drahách. Michal se chlubí novou flanelkou koupenou u Vietnamců. Je to totální módní fail, ale nikdo z nás nemá prachy na pořádný ohoz. Navíc Michal se obecně obléká hrozně. Závěrečný maraton panáků může za to, že nakonec každý odchází spát do své postele. Dnes by z toho nic nebylo. Ráno se probouzím a znovu nevím, jak pojmenovat začínající den. Po ulicích chodí koledníci,  je velikonční pondělí.