Vizita

„No Matyldo, kde pořád seš?!“

„Ale, zrovna sem se probudila, nějak mně nesedlo to jídlo, co nám dali včera, tak sem trochu vyspávala. Ale už jsem online, vidíš?“

„Jo, to jídlo bylo děsný, já bych jim něco napsala, ale takhle přímo se to nehodí.“

„To já jsem včera teda napsala tý sprostý sestře, co chodí ve čtvrtky, že by si mohla dávat pozor na pusu, mluví přece se staršími lidmi. Kam se poděla úcta ke starým?“

„:D Kašli na ni, prosim tě. Tyhle mladý, ty už nevěděj, co je pro ně dobrý.

Pošleš mi krávu na farmu? :)“

„No jo furt. Snažim se to teď trochu omezit, co mně zavedli ty vývody. Vždycky jsem celá rozčilená, když mi uschne tuřín.“

„Jo, to znám. Ale já to mám rozvržený. Vždycky, když mě přijde zkontrolovat doktor, tak vím, že už mi dozrála kukuřice. A při večerním a ranním měření teploty zase můžu sklízet mrkev.“

„Já teď fakt raději hraju takový to s tim králem a poddanejma. Tam se nemusí tolik klikat a doktor řek, že to mám stejně omezit, a to i ICQ.“

„Poslyš, když tak nad tím přemejšlím, netrávíme my nad tím ksichtbůkem trochu moc času? Vždyť přeci, jako malé jsme chodívaly ven, ne? :D“

„No, jenže... Pavlo, ono se toho už dost změnilo. :/ Například včera byla na ICQčku vnučka a povidá mi prej, babi, měla bys jít s dobou, dneska už frčí TEPIC, to má i takový ty signály.“

„Pchá, kdo potřebuje signály, Matyldo? Vystačíme si jako zamlada, no ne? :D :D“

„O to nejde, Pavlo. Prostě myslím, že svět tam venku je mnohem víc složitej než co jsme byly mladý. Krom toho nezapomeň, že signály jsou pro nás nevhodný, jak máme ty umělý záda.“

„Hele, pamatuješ, jak sme chodily my děcka jako malý do lesa sbírat houby?“

„Vidíš, to mi připomíná, jak sou ty zlatý houby v GiftSociety, poslala bys mi jednu? Pls pls!“

„No jasně!“

„Tak dámy, už jděte na kutě, vypněte to tady,“ povídá doktor. Když odchází, mrkne na mobilky a zapíše si status: „Dneska už nežijeme. Je to spíš parodie na svět...“



Dostal dvanáctkrát   I like it.