DOMÁCKOSTI - I.

Snídáme.
Drolivý chleba, máslo, velikonoční vejce, barvená ve slupkách od cibule.
Talíř ozvláštněný střepy hnědavých skořápek.
Děsivost potrhaných samolepek s útržky zajíčků a děvčátek s pomlázkami.
Marnost včerejší snahy uhladit jejich kostrbaté okraje na oblosti kraslic.
Mezi sousty se mlčky stydíme za tu spoušť.

.................


Ve světlíku nám hnízdí vrabci.
Umanutě nahřívají svá vajíčka v teplém vzduchu,
vzlínajícím průduchem z naší nájemné družstevní útulnosti.
Trousí trus a nadbytečná pírka do lůna sektorky.
Hřejeme si na prsou bacily
a odzbrojující ptačí štěbetání.

...............


Andulka toká u nerezového struhadla na kuchyňském stole.
Neodvratně zamilovaná do vlastního obrazu,
prosvítajícího mezi temnými otvory zvrásněné strouhací plochy.
Opodál já se svým útržkem papíru a zvolna tupnoucí tužkou.
U nohou uondaný pes.
Z posledních sil hmoždí umolousaného plyšáka,
dávný dar od nýmanda z tanečních.
Každý z nás zabrán do svého snu.
Prokousáváme se společně houstnoucím odpolednem
k úlevné pointě večera,
zatímco ratolesti zlatého deště úporně rozkvétají
na výsluní parapetu.


.................


Shýbá se před otevřenou lednicí.
Její siluetu v potemnělé místnosti prudce ozáří světlo
z nitra chladící skříně.
Hluboká úklona před oslňujícím zjevením másla,
kefíru a krájené šunky.
Zavření dveří, světlo hasne.
Je po zjevení.
Co nevidět bude i po večeři.