ADONIS ANTE PORTASSS aneb Jak jsem kráčel po vodě byv Ježíšem Samozvaným alespoň v katastru genezaretském jenž co bys kamenem dohodil vzdálen jest od nenápadně západního a západně nenápadného polobřehu Jordánu...

---

Začal jsem k tobě   chodit jenom       v noci

protože to už   býváš po večeři

nebyl jsem sám  neb  též   i jiní cvoci

stepovali tu  u tvých  tajných  dveří

Malí i tlustí   velcí  štíhlobocí

co ukazují  svá i         cizí        peří

za tebou běží  ti  kdo neuvěří

a to pak    s k á č o u  jako  chvostoskoci

Jdou tichošlápci      jdou    i            velkokrocí

jsou tu i broučci  i   veleještěři

příroda ne všem   vždycky  stejně měří

však všichni stejně  dál jsme       v její               moci

Chtěl bych být   k á m e n     jenž tvou studnu            zčeří

chci být   to první   co spatříš   po nemoci

ráno jsme lidmi a po půlnoci   zvěří

no prostě všední   nadržení   cvoci

Nevím

čím je to

snad

genius

loci ?

že mi je   vždycky   divně   po páteři

stojíme

v houfu

jak čapkovi mloci

čekáme až nám

služba

údy

z m ě ř í

...