Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKOULE TROJBOJ: I´m just the girl
22. 04. 2010
2
28
3654
Autor
Jachula
Tak sem teda zas byla v klubu a ňákej emánek se tam na mě furt lepil a že prej jestli nechci jako lístek na konzík. Povídám, že sem jako zadaná. A von, že má jen jeden a že nemůže, tak jestli nechci. Tak si říkám, že jako bezva, stejně nemám prašule na butik, aspoň si zas užiju trochu muziky, když byl teď ten smutek kvůli tomu letadlu, co spadlo. To je taky hrozný, já teda letadlem nelítám, ale Jíťa říkala, že co si teď počne, když musí jet vlakem do Paříže, prej kvůli ňákýmu sopečnýmu prachu. Já si myslím, že se spíš teďka bojej lítat, páč maj piloty, co studovali asi taky v tý Plzni.
No tak sem teda jako šla na ten konzík. Na lístku bylo jen (8. koncert ČNSO), asi Činaski, říkám si, nebo to sou ňáký nový kluci? Smetanova síň Obecního domu, no Kristova haksno, to už pojmenovávaj kluby po DJejích a eště takový blbý méno. Smetákův kotel by znělo líp, a že to maj na obecním úřadě taky není zrovna vodvaz.
No přišla sem tam, eště že to bylo na Republikáči, kam chodim s holkama nakupovat do toho Palládia a vobčas k Joemu do klubu, a tam hafo starejch lidí, voblečený jak na funuse a ňáká holka u vchodu na mně chce lístek. Povídám, že to je asi dost snobskej klub, když tam choděj takhle voblečený a vona, že kavárna je v přízemí. Říkám Vám, že to maj rusáci zmáklý páč sem se tam cejtila jak na Kremlu, když sem tam loni byla s našima na dovče. Všude mramor, červený koberce, zrcadlový stěny no prostě jak na zámku. Teda v hale nabyto a všude snobácký sochy a vobrovská diskokoule ze stropu nebo co to bylo. Měli tam místa jak v kině, tak sem našla svůj flek úplně vepředu. Čekala sem toho Smetáka, že to jako uvede, ale místo toho se na plac nahrnula parta týpků ve funebráckým, no hotoví tučňáci, a v ruce ňáký historický nástroje. Pak se tam přišoural ten jejich šéf, asi známej páč mu všichni tleskali a jak rozpřáh ruce začeli muziku. Myslela sem, že budou taky ňáký lejzrový efekty, je to docela psina a parádně se při tom trsá, ale voni jen zhasli a ta koule u stropu se ani netočila. Divný taky bylo, že tam neměli žádný bedny. Asi by to v těhle nóbl podmínkách nešlo, páč by jim popraskali všechny ty zrcadla.
No zezačátku nic moc, ale jako předkapela snad ujdou. Tak teda čekám, že to jako rozbalej a my můžem konečně začít trsat pospolu. Teda snažili se až z nich lilo, to se zas musí nechat a jednomu s houslema co mi furt čuměl na kozy a myslel, že vo tom nevim dokonce spadly noty, ale na někerý songy ani nikdo nereagoval. Vobčas sice tleskali ale až do vosmý pecky to byl vopruz. Pak se ale dostali do tranzu a začali tam střílet slepejma a to mě dostalo. Říkám si, u nás v klubu by je hned ty dva týpci, ty co stojej u vchodu a furt se tvářej jak při*****ný, pakovali ven. No a ty dvě holky, co to tu maj pod dohledem s nima asi nic nesvedou, ne?
Vo pauze sem si chtěla pokecat s barmanem, ale bylo tam tolik lidí, že mě přešla chuť i na drink a tak sem si dala jednoho čouda a čučela po tech nóbl stěnách. Myslela sem, že teď příjdou na řadu konečně ňáký pořádný kapely, ale zas se tam nahrnuli ty samý.
No nikdy bych nevěřila, že hudba může člověka tak rozrejtit. Před pauzou to byl fakt dost děs, ale po ní se teda jako rozjeli naplno. super bicáky a ten týpek s tím šídlem v ruce, von to měl fakt v merku. Mě to tak vzalo, že sem měla chuť vstát ze sedačky a s někým si trsnout. Jenže bych tu asi byla sama – škoda.
Nebejt těch starejch lidí tady, a kdyby se tady mohlo pořádně trsat – super klub. Určitě dám avízo Mírovi a Zdeňce a až se vrátí Jíťa musim jí to všechno říct. Jo a už sem si vzpomněla, kde sem viděla toho kluka s tím lístkem. Je to bratranec jedný mý bejvalý spolužačky. Svýho času sem s nim chodila.
28 názorů
taky si tipnu, nápad je pěkný, myšlenkové pochody té dívky originální, stálo by to za "dopilování" :-) */
Díky Něžný_debile. Pilovat se mi to teď zrovna nechce, snad časem. Ale dík za tip.
Něžný_debil
25. 04. 2010
Možná by bylo lepší zařadit to jako pokus o reportáž, ale pak bych se ocitl mimo soutěžní hranice.
Potěšilo mě, že se tý holce koncert vážné hudby líbil. A že vážnou hudbu tak obhajuješ. Ale povídka mě nezaujala, tak nějak o ničem.
Jo, dík za upozornění. člověk, když něco sesmolí tak už nemá ten patřičný odstup, aby se na věc koukal dostatečně kriticky. Já osobně bych dnes již nehodnotil něco co jsem si nepřečetl celé. To jsem si mohl dovolit u maturity, kdy byl člověk rád, že o tom kterém díle věděl aspoň něco. To myslím v obecné rovině, ne, že bych byl nějaký kritik, ale tak se na věci koukám.
P. S.
Jsme tedy odkázáni na stará díla velkých osobností minulých staletí, pro která jsme si vytvořili kritický odstup a ocitáme se v situaci přinášející pocit, že na tom není třeba co měnit.
Na vysvětlenou, co mě vedlo k napsání tohoto krátkého bloku ze života jedné dívky, pokud to není patrné ze závěru. Jednoduchost jazyka jsem zvolil na základě uvážení. Byla řada možností jak se tématu chopit, a přiznávám, že tato se jeví poněkud hloupě, ale pro hlavní myšlenku, se kterou jsem to psal, bylo nezbytné dále postupovat takto.
Nápad popsat situaci, kdy někdo, kdo nikdy nepocítil kouzlo vážné hudby, ocitne se náhle ve středu dění mi vnukla nedávná zkušenost.
Jsme svědky uměleckého úpadku. A pokud chápeme slovo umění (v hudbě), jako prazáklad jeho podstaty, tedy něco umět, nikoliv umět prodat, ale vytvářet hodnotná díla odpovídající moderní době, jsme o možnost poslechu takovýchto děl takřka připraveni.
Já se nezlobím, ale zrovna mě to tak napadlo. Můj styl to není a doufám, že už nic takovýho nebudu muset psát.
Dobře, piš si co chceš, ale jednou tě někdo pošle pryč. O to ti ale zřejmě jde, že?
No myslím, že tu jen hloupě reješ. Nemůžeš zobecňovat svůj ryze subjektivní názor na něčí dílko. Až přeložíš svoje, pak si plkej co chceš. Rád to pak zhodnotím.
Nikoho jsem nechtěl napodobit, ale na blbý téma blbej výtvor, no.
Jestli jsem někoho vykrad a zpaškutil navrch tak se omlouvám, nebyl to záměr.