Mrak nad Evropou

Před týdnem mi tvrdili, že bude konec světa

a spíše to vypadá jen tak, že bude zaprášená Evropa.

Se jsoucny obláčků, které ještě zbyly,

já radostně vyji moje zahradní kvítí

pro ty, které se na chlapce nevykašlaly.

V očích mám ještě velký Velkonoční den

a barvím zapšklé ulice, jako tmavý len.

Ničím jsem žádnou nepodaroval a také nic nečekám,

otvírám své ručky všem lidem dokořán.

i bláhově přemýšlím, jaké by to bylo,

kdyby o pár šťastných lidí na světě víc žilo,

i přes strasti a utrpení, marnost i chudobu

a vítr by je ovínul jak kvítek šafránu.

V květ růžičky změnil potu krůpěje

a v našich domovech zavládla naděje.

Nastal konec časů a přišla perioda nova

a nikdo již neplakal, v Bohu se radoval.

I nemyslel na to, kolik peněz by chtěl vidělat

"vždyť i to je jen marnost a honba za větrem."