K.O.U.L.E. - trojboj - kavárna v pasáži

Osoby:

Evan - šedesátiletý, poměrně pohledný blondýn

majitel - upocená, obtloustlá tatík

mladík - typický fašoun

Zvonek zvoní, důchodci se hrnou z prezentace o zaručeně hřejících dečkách na nohy, mezi nimi Evan, kterého si nikdo nevšímá. Vypadá zklamaně, pak pohodí hlavou, zaleskne se pleš a uhání seč mu francouzské hole stačí opačným směrem. Zastaví se až před vchodem blízké kavárny. Přešlápne, zafuní, odfrkne si a vsouká se dovnitř. Majitel(ka), jediná přítomná osoba, se rozzáří a oba ze sebe sypou lupy (Evan míň, protože už nemá moc vlasů).

majitel(ka) (mlsně si prohlíží sáček z řeznictví co má Evan v ruce): Nová posila je tady! Už na vás čekám...Prý jste tu ve městě novej, už vás někdo pozval na kafe? Ne?! Sedněte si, u nás máme stejně nejlepší a brzo ho budete vařit vy!

Plácne ho po ramenou, (Evan zaúpí, protože byl nedávno na operaci s krčním obratlem) a upraví si přehazovačku. Když mu vysvětlí jeho problémy s hemeroidy, odejde cosi vyřídit a nechá ho samotného. Evan je nervózní – chystá se načerno pracovat.

Za chvíli se rozletí dveře a dovnitř vrazí mladá žena, ještě nervóznější než Evan. Rozhlíží se kolem, jako by někoho hledala.

Evan (s odhodlaným úsměvem): Echm...hehe...co si přejete?

žena (vytřeští na něj uslzené oči): Pff...t-telefon! Honem! Prosím! (vypne hruď)

Evan jí bez řečí rozpačitě podá svůj mobil pro seniory (místního telefonu se netroufá dotknout), žena zatím do sebe obrátí zbytek Evanova kokteilu proti stárnutí. Chvíli se hekticky přehrabuje v kabelce a loví papírky s čísly i písmenky. Zkouší se dovolat, ale nikdo neodpovídá. Pokrčí rameny a s pláčem na krajíčku vyběhne ven. Evan ji sleduje s otevřenými, bezzubými ústy. Pak si všimne, že návštěvnice vyběhla s jeho mobilem. Chce ženu dohnat, ale přicházejí dvě starší dámy a žvaní s Evanem až do večera. Přichází majitel(ka).

Krátce na to  vejde pohledný mladík a hned u vchodu na Evana ukáže sprosté gesto.

Evan (ostýchavě):  Hehe...?

mladík (přátelsky): Hehe! 

Evan (uvolněněji): Hehehe.

Až teď Evanovi dochází, že by měl pustit hudbu. CD Tublatanky tiše hraje až do konce tohoto dílu. Mladík mu tiše vyhrožuje a chce po něm důchod.

Mladík: Můžu tě večer doprovodit domů? Jestli tu seš do desíti, máš lepší, když nepůjdeš sám přes město. Jsou tu všelijaký týpci. Samozřejmě za menší úplatu.

Evan (zoufale se ohlédne na majitele, který se souhlasně usmívá): Hmm, hehe. (Kývne).

Celý červený sklopí francouzskou hůl a přemýšlí jak z toho ven. Mladík zatím vyčkává venku a pohrává si s nožem.

Evan krčí čelo a intenzivně přemýšlí. Zírá  dlouho na dveře kavárny, čímž končí první díl tohoto seriálu.