Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seporažený
Výběr: hermit
31. 10. 2001
3
0
1818
Autor
Vyjan
Tato báseň je hrozně patetická, ale myslím, že jsem ji potřeboval napsat. Viktor Dyk a Josef Svatopluk Machar by se nad ní jistě zamračili, ale snad by mě pochopili...
těžko z koně sestoupit
těžko naskočit
s očima zazděnýma
v aréně porážky
tedy do sedla větru
a bij se se mnou
čtyřikrát degradovaným
sedmkrát
proklátým
anebo
zůstaň ležet
v hrobu otupělosti
nedoplazíš se
k hrobu vlastnímu
tak hádam, že ani neviem...odchádzam s porazeným...pocitom...
(nabudúce sa usmejem)
je to takové hrozně těžké..drtivé..zatlačilo mne to až někam dolů a mě se ani nechce znovu zvedat ze země...zařazuju do klubu...
já se trošku mračím :-/
první sloka - paráda (až na ty zazděné oči... to znám už od Janis ;-)
druhá sloka - super!
poslední.... mračím
.
.
.
.
(raději se vrátím později)
kafka: Zazděné oči - ano je to v jistém smyslu stará vesta (nejen Janis, ale taky např. J. Kainar - Bombardovací blues), ale já právě často používám jistých náznaků, citací, parafrází za účelem vlastního odosobnění - všechno schválně. Nepíšu od srdce. Nesnažím se ani o originalitu v jednotlivostech. Spíš chci ony známé jednotlivosti vřadit do nových, nečekaných souvislostí a vztahů .
Druhá a třetí sloka jsou siamská dvojčata, potřebují se navzájem:
druhá má vzlet, patos, třetí až olověnou tíži, drtivou zemitost.