Tajemství ochutnaná

píši Vám pane

na pelest

neb nepřiznané

všechna čest

se někdy

pane

přiznat má

že jsem vám byla

nevěrná

s růžovou krajkou na peřině

ta barva

víte                 ve vteřině

mou mysl ovládla jak mág

a Vy jste, pane nepřitáh

tkanice vztahu těsněji

i když jsem byla v naději

že mě v nich

sladce

uvězníte

ach pane

přeci dobře víte

že to - co máme na dosah

nám na hony je vzdálené

tak píši pane na pelest

své vzkazy z chodníků

a z cest

svá nepřiznaná toulání

s růžovou krajkou

co že jest?

doufám

že nebude to rouhání

když řeknu Vám

že ráno v šest

jste si ji dával

k snídani