Terapie tmou

Do terapie tmou jak jiní vyšeptalí

hlásím se s neúprosnou vehemencí

do srubu zamkli mě a zhasli, ti mi dali

v těch osmi dnech, kdy z tučných budou tencí

Den první svíjím se na jakés  kožešině

já embryo se do klubíčka vinu

jsem spící ponrava, larva v svém vlastním klínu

třídenní persián - jehňátko „nezahynu“

(a starý pastevec už má mě ke svačině)

S panterem černým černou tlamou zívám

do černé tmy očiska rozevírám

do nichž mi píchá  černá pracka žíně

Den třetí přijeli stínoví hrát mi herci

první je Řehoř Samsa, obchodníček

stínové divadlo - a hraje beze svíček?

nožek má tucet prý a v každé míček

ačkoli netušil svou blízkost dekadenci

Protože nevidím tak vidím všechno černě

ruletu závidím hráčům v bez světel herně

já nevítaný host zde mezi zasvěcenci

Den pátý suverénně chodím sprchovat se

z jídel  si umím vybírat ta zdravá

pažitku po stopce nahmatám, zdá se pravá

ze stohu černého rve stébla černá kráva

má chůva v černém podobá se matce

Smetanu barvy rakve piji s kávou mocca

křepelka pro vejce si oči nevykvoká

nakoupím rovnou tři, pět peněz, jde to hladce

Den sedmý - vsítím branku černá jak Anelka

do terče střílíme s Vilémem Tellem

už zítra sejdu se s Velikým učitelem

vím, duše setrvá, ven vyjdu jenom s tělem

Co zbude černého? Snad jen kabelka…

Tma vlídná laská mě a já ji opustit mám

čerň těžká ve vlasech tak podobná je mitrám

ramínko, blůzička, sukýnka Channelka

***

Tak už mě pustili, prší, jdu v čirých vodách

miluji tě, tmo, tebe neošidím

co vysloužit´s mi dala bohatě si sklidím

mír, něhu,

                 popelníky

                             jdu krást po hospodách