Hněvín

jako jezero, šedivý a kalný
dýchá město pod našima nohama
studený vítr tě drsně hladí
mrazivým dechem
aspoň ti můžu zahřát
tvé věčně prochladlé tlapky
a možná trochu i tam uvnitř
jsi otočená zády
ale i tak jsem ti stihl namalovat
jediný portrét v b&w
abys tu byla
až tu nebudem
líbáme se, možná zoufale a krutě
a zní to jako když orchestr
dohraje poslední tóny
a smutně čeká na potlesk
v tom šedivém a kalném
městě plném samoty