Sakrékör (zápisky z cest, které jsem nepodnikl)

:D

:) (pěkná sbírka smajlíků:))

:-))

:+)

Nejde to, obdivuji všechny, kteří ze sebe na požádání dostanou i "Inzerát". Já nemohu. :) Škoda.

Piš cestopisy.

ok - díky za vysvětlení

jej, su to ale šikula :o) tak možu v klidu zmizet do práce - eště Jerome napiš inzerát do KOULE - a ty Romčo taky :o)

Správně martinez. Mluví ke mně jinou řečí. Nespecifikuji.

myslím že Jeromovi nejde o to jak se modlí lidé, ale jak k němu promlouvá Sacré-Couer... tak to chápu já teda :o)

apropo jakou jinou řečí to mluví? IMHO ve všech svatostáncích se modlí stejně - (imho srdcem) a jestli ne, pak to není svatostánek "Ó vy, čo vstupujete na úzku cestu pri tofethskom svite k súdnemu dňu, buďte mierni, keď sa "pohania" modlia k Buddhovi v Kamakure. Buddha v Kamakure, môj brat kľačí (povedal Kabir) na kameni a mosadzi ako pohan, ale v bratovom hlase počujem svoje vlastné nevyslyšané muky. Boha mu určil osud - modlí sa tak ako celý svet - a ja." http://www.pieskovisko.sk/~rimanka/citaty.html

LadyLoba tě vystihla :)

Děkuju všem. Právě, mít pokoru v duši, znamená cítit ji kdekoli na světě. Třeba i v Sacré-Couer.

Tak takhle to cítím i u Jakuba... Ty modlitby tam jsou a zůstávají, i když lidi odejdou.

a já byla a je krásnej... jen uvnitř mi byla zima a jako skoro ve všech kostelech sem měla pocit že je tam přeplněno modlitbama co nemožou ven a tlučou se o sebe u stropu...

líbí a doufám, že podobný pocit budu mít až se dostanu do Zaragozi a do baziliky http://en.wikipedia.org/wiki/Basilica_of_Our_Lady_of_the_Pillar Imho jsi-li dost pokorný pak někdy není třeba chodit tak daleko. Ustrnout lze i v malé svatyni, kafírne, která voní člověčinou a zovou tě tam bratřem, sestrou ...

Jó ... Sakrékör ... tak tam jsem... taky nebyla :)

víc ticha by neuškodilo