Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProtentokrát
Výběr: kafka
01. 11. 2001
12
0
3015
Autor
Vio
Jak jen se může
tak beztrestně vytrácet?
minutu za minutou
slovo za slovem
vkládej si smysl kam chceš
neunikneš jejich dosahu
nechej je tiše krvácet
zbaběle chytej se za hlavu
olizuj rány za každou větou
slitiny mlčících podlitin
křičící hlas z břehu noci
otevřeš okno a uniká
vyčpělý pach peřin a prostěradel
i s teplem nedopitých šálků
jen tak, závanem podzimního listí
tiše padajících větrů
zaplašit, zapálit, vypudit
oči, víno i špička cigarety do ruda
a najednou... takový chlad
ticho se rozlilo do všech koutů
už neudržím ji na sítnici
víčka všechen ten zmatek uklidí
protentokrát
buď už jsem štrejchlá nebo za každým tvým rohem opravdu vidím neščasnou lásku... ale třeba se pletu a třeba je to o tom, jak ti z půllitru utíká horké mléko, cojávim... vkládám si smysl kam chci... ;-)))*
Ach, protentokrát...
Jemné vlásky slov nemůžu česat hrubým hřebenem...
Bylo mi tu dobře...
*!
Ostrovidka
02. 11. 2001
Mam z toho zvlastni dlovy tezko popsatelny pocit... nevim proc ale oci se stale vraceji k tem radkum...!*