Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDuše...
01. 11. 2001
3
0
1419
Autor
Vaca
Zbloudilé duše,
sedí u ohýnku.
Lovec vystřelí z kuše
a život vyprchá zachvilku.
Na zádech mají své hříchy,
šíp proletěl vně.
Nehřejí už tlusté kožichy
a stín prošel světlem ohně.
Vy, zbloudilé duše,
ohýnek vás svým teplem zebe.
Lovec zase ztratil kousek své duše
a mě je smutno, bez tebe.
no a v té první by bylo hezké "zachvilinku" :o)
jůů a je to roztomilý...*
hele je to uzasny, ta tiha lovce je tam jak kdybys ji nechal napsat tomu zvireti ktery bylo vne toho sipu.. miluju pajdavy rymy ktery nesly zvladnout..a co teprve ta zaschla krev na jejich rukach
Ma to zajimavou myslenku...
Prvni sloka: je asi nejlepsi... zajimavy pohled...
Druha sloka: ...nejak mi nesedi ty tluste kozichy...
Treti sloka: By byla naprosto uzasna bez posledniho radku...
...ale ten nevim jestli mi prislusi kritizovat protoze ma urcite spesl vahu pro tebe...