Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Duše...

01. 11. 2001
3
0
1419
Autor
Vaca

Zbloudilé duše,

sedí u ohýnku.

Lovec vystřelí z kuše

a život vyprchá zachvilku.

 

Na zádech mají své hříchy,

šíp proletěl vně.

Nehřejí už tlusté kožichy

a stín prošel světlem ohně.

 

Vy, zbloudilé duše,

ohýnek vás svým teplem zebe.

Lovec zase ztratil kousek své duše

a mě je smutno, bez tebe.


Nuitík
12. 03. 2002
Dát tip
no a v té první by bylo hezké "zachvilinku" :o) jůů a je to roztomilý...*

pino15
10. 01. 2002
Dát tip
pěkný :o) nahradil bych 4. verš

Stevenson
10. 12. 2001
Dát tip
Uplny souhlas s kafkou..ten konec by si zasloužil předělat začátek..

kafka
05. 12. 2001
Dát tip
od Nehřejí... je síla! má to hlubokou atmosféru

C_Kurtz
21. 11. 2001
Dát tip
hele je to uzasny, ta tiha lovce je tam jak kdybys ji nechal napsat tomu zvireti ktery bylo vne toho sipu.. miluju pajdavy rymy ktery nesly zvladnout..a co teprve ta zaschla krev na jejich rukach

Amanda
02. 11. 2001
Dát tip
Ma to zajimavou myslenku... Prvni sloka: je asi nejlepsi... zajimavy pohled... Druha sloka: ...nejak mi nesedi ty tluste kozichy... Treti sloka: By byla naprosto uzasna bez posledniho radku... ...ale ten nevim jestli mi prislusi kritizovat protoze ma urcite spesl vahu pro tebe...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru