Problematika párů

Svět byl odjakživa ovládán páry. Páření, jako příčina vzniku nové populace, nerozlučné páry, páry ponožek, století páry... Základ této pudové záležitosti je ovšem zakořeněn v každém z nás. Jak jinak by vznikly výrazy jako "párty, párek v rohlíku, dát pár dobrých rad" ? Představme si svět, na němž by páry neexistovaly. Byl by to shluk jedinců? Nebo by se utvořily trojice, či více-ice? Nechci si ani představovat singlrty, singulárek v rohlíku, či že dávám někomu trojičku dobrých rad. Století páry? Kdepak! Bylo by to století singularity či multilarity - uznejme sami, že to zní jako výrazy ze Star Treku. A co teprve pověstná švédská trojka? Už by nebyla ničím speciální - trojka by byla příliš nudná.. vznikaly by tedy švédské čtverky, pětky, šestky... a v nejextrémnějším případě i jedničky! Zaniklo by manželství jako takové - a nebo byste museli mezi své manželky přibrat i tchýni... Zkrátka svět bez párů nemůže existovat.

Podívejme se nyní, když jsme si ujasnili bezpodmínečnou nutnost existence párů, na jejich složení. Každý pár (dovoluji si tvrdit že opravdu každý) se skládá ze dvou složek. Tyto složky se často spojují spojkou "a" aby bylo jasné, že jde právě o pár, nikoli jen náhodné spojení dvou věcí (Štaflík ve Špagetkovi jistě v nikom neasociuje právě reprezentativní pár - a pokud ano, měl by si dotyčný jedinec zajít k psychiatrovi, případně veterináři). Uveďme si příklady: Bob "a" Bobek, Bolek "a" Lolek, Jáma "a" kyvadlo..  Princip je zřejmý. Nejkladnější vlastnost páru tkví v možná ne zcela zřejmé výhodě - a sice že v páru "nikdy nemůžete prohrát" - vždycky je to přinejhorším remíza (i přinejlepším). Ovšem jen u skutečných párů. Objevili to už dlouho před dinosaury moudří rákosníci z východu - říká se tomu jing-jang (kečup-hořtitě  .. - nicméně o kečupové teorii jsem se rozepisoval v jiném elaborátu). Každý půlpár (jak by se měli správně lidé nazývat) si zákonitě hledá druhou polovinu. I když to je jen obrazně řečeno, protože žádná druhá polovina neexistuje - jsou to jednoduše dva. Problematika párů je ovšem mnohem komplexnější než by bylo možné rozebrat právě zde. Proto jsem jen lehce nastínil základní znaky a jste zas o pár mouder bohatší.  Jedinou pochybnost mi do tohoto axiomu vnesl učitel matematiky (chemie a fyziky v jedné osobě), který tvrdil, že jeden litr a jeden litr nejsou dva litry. Dodnes mu nevěřím.

A tak, jak říkají skripta jež jsem nedávno prostudoval "dřevo provází člověka od kolébky až po rakev", říkám já "pár" provází člověka od páření až po parte.

Kdyby mi někdo chtěl vysvětlit to s těmi litry, jsem otevřen diskusi...

Kdyby měla nějaká hezká slečna potřebu tvořit se mnou pár, jsem otevřen i jiným věcem...