Na rozloučenou

*

ta první mne nějak v kontextu s dalšími narušuje...jen nedokážu říct proč :) ovšem obzvlášť druhá...výborné víno k pití :) t.

Ano, určitě dávkování, v tom máš bezpochyby pravdu. Už to není "to" nové. Výborný postřeh. Děkuju. Ty se taky měj fajn ;)

Tys mě tím názvem vyděsil! Uf! A pak už jen ujíždět na té grapefruitové šťávě...*

"vyřkne slovo" -> ve spojení z ptáky mi to nepřijde moc přirozeně, jináč ok. *t*

Vážně se ti povedly.

ach jooo!!!

takových chvílí je v životě jen pár a někdo si jich třeba ani nevšimne...

první je výborná. letmý dotyk nekonečna

*

Tak tohle jsem si vychutnala...* Skoro surreálná, jen minimum slov, ale naznačují i to, co není vyřčeno. S trochou fantazie se dají všechny úryvky spojit dohromady.

to druhý se slezinou uší mě moc neba, jinak kvalitně vynasnaženo. té

Jojo, o ty mi jde především...

...mimochodem lepší než já :o)))

Máš vynikající postřeh :o)

...fajn*

*

*

výborná věc!

plíce očí, to je fakt přeháňka.. je to všechno takový zádumčivě halmayovský, jako sledovat koleje z posledního vagónu vlaku, jenže u petra halmaye sem vždycky schopen vysledovat smysl existence toho kterýho textu, tenhle mi přijde děsně na efekt, jako by vznikl jenom proto, aby se líbil, aby melancholie zavanula na čtenáře a ty šíleně trpěli s autorem.. + slovní spojení jdou příšerně za touhou vstříc tomu, co se tady považuje za kvalitní poezii, napíšeš-li : břehy víček / strmě plující k vyprahlost těla, je to tááák krásný, no jenže takhle umí slepovat slovíčka i moje patnáctiletá ségra..abych na tebe jenom neplival, tak musím uznat, že jistý melancholický nálady se ti docílit rozhodně podařilo. + Paradox - němý pták / vyřkne slovo v poslední části, zvláštní...

*