Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seROZPORUPLNÁ
27. 05. 2010
16
37
3517
Autor
macecha
je to jako na houpačce.....
Prázdnota
Nač vstávat, když duše bolí,
kalné ráno ji nezahojí.
Samota doléhá hustá, plná smutku,
touhy a ničeho zároveň.
Duši deptá.
Je smutné jíti sama ven a vědět,
že nic hezkého tě nepotká.
Je hrozné vědět, že je tu další den,
který bude prožit beze smyslu.
Není na co se těšit.
Nezbývá nic jiného,
než nějak ho přežít.
Rutina zabíjí i poslední zbytky citu.
Útěcha
Jako fialové hrozny révy
visí nad hlavou květy šeříku.
Kráčejíc vzhůru ke svému domu,
vnímám tu nádhernou vůni
a hned je mi lépe, krásněji.
Je omamná a sladká,
jako láskyplná matka,
celou tě obejme.
Můžeš ji vdechovat, opájet se,
v duchu si říkat
"přec existuje krása,"
pro kterou je dobré být na světě.
37 názorů
Jarmila_Maršálová
31. 05. 2010blboun nejapný
28. 05. 2010
blbounku,
určitě nejsem jediná koho občas přepadne blbá nálada a snaží se utěšit, jak se dá :o)
blboun nejapný
27. 05. 2010
Naštěstí ta druhá část zní optimističtěji, a to je dobře, uvědomit si, že představa, že Tě venku nic pěkného nepotká, je lichá. Někdy stačí úsměv malého dítěte, pozdrav souseda, štěbetání ptáčků nebo rozkvetlý šeřík...
Moje maminka (a už pěkných pár let po sedmdesátce) chodí do domu s pečovatelskou službou číst těm, kteří už si ani číst nemohou... Můj syn studuje medicínu a někdy chodívá těmhle starouškům pomáhat s umýváním... Pro oba to znamená hodně... (a pro mne nejvíc :-))
A Ty maceško chodíváš na Písmák a rozdáváš nám své zkušenosti a své veršíky - i to znamená hodně... Věř si.
Oldjerry, právě tak rozporuplně to cítím. Chvíli je dobře, chvíli je všelijak. Myslím, že to také znáš. Děkuji za komentář.
Jiřímu i Dianě děkuji za to, že se mě vždy snaží rozveselit a musím přiznat, že se jim to daří. Jejich veršíky mi dělají radost a chmurná nálada na chvíli ustoupí. :o)
na opravdickou lochnesku bych už nevlezla, ale když je člověk dole, stačí i malá radůstka, jen se dobře dívat - renegátka to řekla přesně :-))
Hezky jsi to napsala:-)) Tip
..v životě je to jako na houpačce....víš co já si vždycky řeknu, když mi je nejhůř...spadla jsme na dno, ale mám se zas od čeho odrazit:-))
Jiří, známý gurmán,
zveršoval, že vskutku
prázdnota je chmurná
řeč-li o žaludku.
Prý k dobrému bydlu
šeřík nepostačí
není totiž k jídlu -
gulášek má radši!
;-)))
Jdou trochu proti sobě významem, obsahem, ale je to dobrá konfrontace... *
Naší kuchařince:
útěcha v prázdnotě
blízko tvého domu
když zrána potká tě
za kroků metronomu
zmámit zná nevinně
jak zvěřina v kotlíku
když bublá na víně
pod květy šeříku
:o)
avox, když z toho dívání vzhůru se točí hlava a bolí za krkem. Ono to fakt někdy nejde.
Květoni, možná by mi právě ta centrifuga pomohla ..:o)) Ono, když je toho smutnění moc, tak je toho příliš a to už potom nebaví.
Arniko, to nezávidím. Já, naštěstí, alergií netrpím. To by mi tak ještě scházelo!
Správné je to přirovnání,
nahoře a pak zas dole
houpeme se bez přestání,
život umí někdy bolet.T*
Každý den přinese něco krásného, už od rána se těším.Že jsou rána kalná , nevadí.To světýlko v sobě vždy rozsvítím.Nauč se to maceško.
Já radši lochnesku, takovou, kde se hází míčem... Nejlépe se chytá v dolíku. Víš, když je člověk dole, snadno se k němu dokutálí, jen se pořád dívat vzhůru... :-))
Květoň Zahájský
27. 05. 2010Arnika Plazivá
27. 05. 2010
Alloha Hurro - já říkám, že je hnusné, když jsem ráda, že má někdo stejné pocity. Ne, o svém díle.
Každopádně děkuji za pochopení. Opravdu jsem si sáhla hluboko. Díky, že jsi to pochopil.
Alloha Hurro
27. 05. 2010
zcela se ztotožňuji s Krásou... T
Všude je krásy tolik, až přechází zrak - v přírodě i v lidech - i v tobě, Aničko :-)))
snote - tak, to jsme dva. Je to možná hnusné, ale jsem ráda, že v tom nejsem sama. Díky.