Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sena snech bita...
29. 05. 2010
38
28
1725
Autor
martinez
.
mrzí mě lásko(u) poloprázdný dům
moc mi je líto nedotknutých strun
bolí mě ještě nespatřené hvězdy
trápí mě vlaky, co přestaly k nám jezdit
i naše kroky odečtené z "jednou"
naděje moje, co ustrašeny blednou
chybí mi ruce, ty jizvičky na nich
chybím si já... ve tvých horkých dlaních
zase bych chvíli šťastná chtěla lítat
dopolopita být tebou sytá
.
28 názorů
Adamova Eva
30. 05. 2010Arnika sežehlá
30. 05. 2010
já neobhajuju tu to svoje, já řekla svůj názor jak to vnímám - nejen tu u tohodle mýho ale obecně při čtení (pokud do toho neberu rýmované blbůstky a veselé říkanky) - prostě mi to tou formou samotnou přijde dycky takový někam sešněrovaný - asi to nedokážu pořádně vysvětlit :o)
(a jinak si mě teda zaskočil a rdím se tu tiše :o)
Martinez, chovám k tobě velkou úctu, ale vázaností verše to neobhájíš:-).
já vám tu všem děkuju :o)
a Mimoni - mně to připadá, že vázaný nebo skorovázaný / smíšený verše musí být dycky "koncentrovanější" kerýmkoli směrem než ty volný - přesladký nebo přenaivní, přeponurý... prostě obsahově dycky přehnaný... ne že bych o to usilovala, myslím že si to tak vynucuje už ta forma...
Já bych ten sirup ještě před vypitím rozředil vodou. Je to na mě moc sladké.
Květoň Zahájský
29. 05. 2010
zatím ani jedno, sochaříku.. teda na mý straně monitoru, nevím jak u tebe?
a dobrou páč zrovna mizím :o)