Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cudná

01. 06. 2010
4
4
1409

 

Slunce se vyhouplo nad mraky,

strom se znovu zazelenal.

V zimě jsem paprsky Slunce hledal,

Ty však zůstávaly skryty.

 

Sukni jež ses snažila stahovat k tělu blíž,

vítr stále nutil do divokého tance,

plného pokušení a jisté provokace.

Chtěla bys v náručí mé být… sníš.

 

S obdivem díváš se do Slunce,

když kůži ti žhaví do běla.

Já zahlíd jsem tebe…anděla,

jak po rtech ti splývá tiché ne.

 

V duši doufám a modlím se,

ať opustíš ji proklatá ctnosti..

Touha je žár to ví i prostí,

tak hoďme za hlavu mravy… milujme se!

 


4 názory

Rajmund
13. 05. 2012
Dát tip
Jo, přemýšlíš při práci.

Děkuju moc :-)

Max Hutar
02. 06. 2010
Dát tip
Souhlas s Miroslavkem, viděl bych to spíš na kategorii smíšený verš... ale jinak je to hezké, obzvlášť druhá sloka se ti moc povedla, pracuješ s obyčejnými věcmi neotřele. Tip.

Miroslawek
02. 06. 2010
Dát tip
Milujte se a množte se, toť zákon všeho světa ;o) Čím je tenhle verš vlastně vázán? Normálně to bývá rytmus, o čemž bych tady místy dost pochyboval.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru