Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo III.
02. 06. 2010
11
14
2177
Autor
Anetah
Vnímám
jak
odcházíš
po špičkách
dáváš si načas
nedýcháš
to až za dveřmi
do ticha
Píšu ti vzkaz
na obálku
dopisů Natalii Paley
na ty modré linky
je jich tak málo
všechno přeškrtám
bude stačit jen jedna
(linka řas)
na poslední slzu
na poslední řádek
nezapomeň
(dýchat)
14 názorů
No ano, to je pravda. A možná je to na tom právě to krásné - ty vzpomínky, laskavé uhlíky bez ohně, které Ti nikdo nevezme ;o)
Tak ať tě zahřejí, kdykoli do nich foukneš...
Rýmující dýchánek: vzpomínky budou řeřavět kdykoli, když do nich dýchneš / foukneš ...
malinka_hvezdinka
07. 06. 2010
NE!dýchal
aby
NE!vznítil
NE!štěstí
Naštěstí
naposled
vzpomínky
řeřaví