pro veselou známost

čtu Tvůj x-tý komentář
a zase posunuješ
mé bránice práh
 
v hlavě zážeh –
 
obloukem louč radosti
ode mě až k tobě
mi před vnitrním zrakem
probleskne
 
lampa mého bytí
se s ještě větší
vervou rozbliká
 
a cítím se?
 
noblesně
 
.
.
.
 
od chlupů až po kosti
v té chvíli
patřím
k tvému druhu

k Tobě