Znova

Vlaštovky se vrací

kvůli obyčejným drátům

i když jim bude hůř

vždycky přiletí

s jinými křídly

a s menším počtem pírek

za které si cestou kupují

lístky pro život

na další dny ...

Stejně tak ty

znova ses vrátila

v pohledech sobotních nocí

které snad popaměti

umí tkát pavouci

tak jako moře umí

houpat tě na kolenou

když pění se smutkem

a steskem vlní ...

Vítr tě objímá

když se zbytečně snažím

mezi draky z dětství

uletět tvojí vlaštovce

a vyhnout se i spaní

v zábalu pavučin

a už jen v doufání čekám

že snad konečně

zaprší …