Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDvojitou kávu bez cukru, koblih a pohlazení prosím...
Autor
Amélie Bezduchá
Na základní škole jsme se učili koloběh vody v přírodě, doteď se mi vybaví obrázek plný mraků, skal, potoků a potůčků různé intenzity a především nervozní koktání při zkoušení. Koloběh je strašně hranaté slovo.. Říká se, že když se zamilujete, vaše břicho se promění v botanickou zahradu plnou motýlů..Časem z nich možná vyrostou neposední netopýři, co ve snaze najít cestu ven, mlátí křídly jeden přes druhého a vy přestáváte dýchat...A když TO skončí, nastěhuje se k vám parta vypasenejch křečků, co vás žere zaživa... Děsím se dne, kdy budou dávat lásku v Mekáči k Happymealu...
Pán Kaplan v kapli plakal. Pán Kaplan v kapli plakal při vzpomínce na hebké rty slečny T. Nebyl to ten typ pláče, kdy párkrát zamrkáte, z načervenalých očí ukápne drobná slza a vy pak s pocitem zadostiučinění otřete oči a pokračujete v krájení cibule. Byl to ten typ pláče, kdy se poloslepí koušete do hřbetu ruky ve snaze nekřičet a přitom se čím dál víc podobáte toulavému psovi. Chtěli byste zoufale výt, štípat se do nohou, rvát si vlasy, nervozně se kousáte do spodního rtu...a pak se naráz i ta největší kravina dostává na čestné místo v hitparádě "nejkrásnějších" okamžiku vašeho života.
Vzpomínal, jak přimhouřila oči, když srkala sodovku v bistru na náměstí. Na růžové brčko, které nervozně mnula mezi ukazováčkem a palcem pravé ruky. Na okousané nehty nepopsatelné barvy, co ho přiváděly k šílentství. Na způsob, jakým vyslovovala traktor. Na to, jak v roli logopeda neobstál. Tdd tdd tdd tdd tdd traktor. Na to, jak mizerná posluchačka byla. Na moment, kdy mu prokousla ušní lalůček.
Pan Kaplan v kapli plakal a paní Kaplanová slastně křoupala paprikové Lays u Hodiny pravdy...