K.O.U.L.E./ Pod povrchem ...

Neznámá je a vidět není,
na konec nikdy nedojdeš,
jak cesta plná utrpení,
když sám sobě si v duchu lžeš.

Tak tajemná a někdy zrádná
a jako propast hluboká,
zde nepomůže prosba žádná,
udělá z tebe otroka.

Nedozírná je jako moře,
kde končí a kde začíná,
kdo často mluví o pokoře,
ten přesto špatně usíná.

Na každém kroku stále s námi,
je všude  tam, kam se hnem,
společně s ní a přesto sami,
však utéci  jí nemůžem.

Jen spánek úlevu nám skýtá,
na chvíli se jí zbavíme,
to trpělivě čeká - skrytá,
zas společně se vzbudíme.

Hlubinu ze všech nejtemnější
ukrývá mysl člověčí,
slzy žal chvíli ukonejší,
však stres jí vůbec nesvědčí.

Zlo, co je dlouho v nitru skryto,
na povrch někdy vypluje,
zpátky už člověk nevrátí to,
čeho do smrti pak lituje.