Maminko, neboj se

Vyvržená jak kus těla na trhu,

vnitřnosti vyrvané a rozhozené do davu,

dávám své maso na odiv,

čekám na kupce nebo na supy,

až rozervou má střeva a játra.

Nečekej, nestojím o soucit.

Uzmi si kus ještě živé tkáně,

po rukou stéká horoucí krev,

takhle to má být.

Jak šelma po kořisti prahneš po mně,

poddej se tomu tepu vesmíru,

pojď, jsem otevřená nevěrně,

vstup a vezmi si, co chceš.

Maminko, ty pláčeš? Neplakej,

takhle to  má být.

Uteč pryč a zavři oči,

všechno bude zase fajn.

Jenom mi dej čas, abych se probudila.

Cítíš to chvění? Volá tě!

Nech se vést, dojdeš za hranice.

Jdu za hlasem, orvaná,

cáry masa visí mi na stehnech a už se sbíhá hmyz ke své hostině.

Utíkat nemá cenu, stejně se neschováš!