Pootevřený dopis panu Aleši Novákovi

Blažený panáku Nováku,

již je to kdejaký ten čtvrtek, co jsem se na vás posledně převrátil s prosíkem o bradu. Jsem usvědčen, že jste to hravě vy, kdo mi může vyvrhnout drn z hnáty! Věnuji se Theofilio Ruben Embele Mbembe, ucházím ze Svobodonesmyslné republitky Džibuti a do vaší krasové zemičky se častokrát a s velikánskou útěchou ztrácím.

Nyní přímo k vejci.

Jak možná sám útrpně vyvádíte ve známost, my AfriKanci jsme unikavé lidičky a rádi vynikáme v hrůzných hemisférách vraždodenního živoření. Je mi jasnačka, že nějakou tu medvědářskou službu nám v minulu vyvedli ti filutáři z Nigérijska, ale já vás ubespíčuji, že konkreténsky má ozdoba je celičká bezuhoněná a čistící jako slovo mroží. Chtěl bych totiž roztlačit podnik v duchařském smyslu, esli mi tedy dobrácky rozumujete. Žádný materiálnosti, ale spíše vzdělnická součinnost po všech stránkováních. V krátkometrážnosti, rád bych učiteloval své rodné kajmany ve vašem jazykosvědění, protože češtinářské blahořečení je pro AfriKance poměřitelně těžkotonážní vědomářská sciplína. Jelikož mám již kdejaké vysušenosti se stylištrykováním a vůbec se všemi pohlavními lingvistyky, zavládá ve mě vysvědčení, že bych mohl být kvalitářským učiteletem - a v tomto úřadě by tedy hvězdářova sibyla nemusela trajdat naboso, jak se říkává.

Proč to však zvracím přímo na vás? Přeslechl jsem totiž o vás kdejaké úkladné referáty, že jako máte váš jazýček na víčku (zde si nejsem jistojistý, jestli nemá úpravně být na lýku - nebo v malíku) a mohl byste mi podarovat váš drahoušský čásek. Pokud by se vám vyhodil příští středobod týdne (popříplavbě čtvrťák), po sedmnáctinásobné hodince, dejte mi prosím obrátkou vyzvědět. A kolik by to házelo účtárensky.

Přestávám s poctou

                  Váš ing. arch.  Theofílio  Ruben  W.  Embele  Mbembe