Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutek se oblékl do červené
Autor
malej_blazen
Žena usíná v pokrokové zemi Na ústech síťku na motýly Protnutá Étherem jenž přikapává její ruka A z hlavy ji vyrůstá pohoří Na vrcholcích sníh a v údolích fotky na nichž zmrzlá ruka se síťkou na motýli plnou étheru Žena usíná Jindřichu Štýrskému v náručí Napsáno dle obrazu J.Š.
Smutek se oblékl do červené
A pohnul vzduchem Rtů
Vnímaných a úplných
Na naklánějící se zdi nad
Potokem kde stále prší komáří šťípance
Z vody šplhají obrovské kořeny
A dvě stařeny sesouvají lavinu hlíny
Prázdných nádob dotýkajících se popela
Snažím se vylézt vzhůru a stařeny plují
Lavinou Dočista zřetelné utopení
Do místnosti vešel Leopard
Proslulý svými kostmi a jeskyní schovanou v ocase
Šlapu po ní
Krápníky ohromují mé čelo na kterém ocitla se opuštěná pole
A denní sny s rozbitými motivy
Lipového listí rozpadajícího se tmou
A ženou která se zjevila v okně Propletla jej
Svými vlasy a výhled
Na ně sežehl můj arabský svět zalitý sluncem
Některé dveře jsou pouze namalované
V dlouhé ulici podupané slony a velbloudy na klíč
Letní slavnost ženy a muži
Zahalení a jsem jedním z nich
Ulice slavící Ulice sypká písmem
Ta ulice tichých matek Ulice plná kulis
Pod pláštěm mám schované čtyři pruty
Každý mi je závidí
A modré ruce potetované pýchou motýlu
Každý mi je závidí Krom mě