Kocovina morálky

Znáte ty rána, kdy se probudíte a nevíte co se dělo?

Přesně takový to ráno, kdy máte pocit, že vám někdo nablil do zadku flašku fridexu a pak celou noc vám tam v tý prapodivný směsi máčel obličej? A ráno otevřete pusu a zjistíte, že podle smradu, co z ní jde, vám tam něco z tý směsi zůstalo?

A když kolem ležej neznámý lidi a napůl vypitý, napůl vylitý flašky s chlastem, kterej psal historii těch lidí co jsou rozházený všude kolem?
A pak zavostříte a zjistíte, že nejste doma ale na úplně cizím místě,tak to taky není nic příjemnýho, co?
Prostě voda na mlejn pro ty permoníky co si nedokážou pomoct a pořád dokola mlátí v hlavě tu kakofonní symfonii včerejší noci.
Posadíte se, hledáte vlastní oblečení a z něčeho, co předtímhle mejdanem nejspíš bývala postel, na vás kouká nahej zadek opálenej podle téčkovejch bombarďáků.

Ten zadek byla poslední věc, co mně zajímala. Dřív než kalhoty, o kterých jsem ani nevěděl, že jsem si je sundal, jsem našel napůl vykouřený cigáro típnutý o noční stolek. 

Asi bylo původně moje, protože Morrisky jsem kouřil jako jeden z mála lidí, který jsem znal.
Najít zapalovač v tom bordelu okolo by byl větší oříšek, kdybych si až teď neuvědomil, že celou dobu mám nohu na nějakým týpkovi, kterej ležel hned vedle našeho kutlochu, na jeho ruce.

Po kalbě je místnost vždycky plná "lidských" tělesných pachů ale tady smrdělo něco jinýho.

Smrdělo to absolutní ticho.

Žádnej zvuk, kterej by moh ráno bolet mojí težkou opileckou hlavu. Jen škrtnutí mýho zapalovače a pár rychlých tahů do plic.

Konečně sem hodlal zjistit čí je ta zadel. 

Bohužel ten zadek nepatřil tý servírce, kterou jsem si matně vybavoval z naší poslední zastávky s kámošema v pivním závodě. Ta byla tmavovlasa. Tahle prdelka byla blond. 

Už nevím, koho ten blbej nápad tenkrát napad. Prej by mohla bejt sranda obejít všech 12 hospod tady ve městě a dát si v každý z nich pivko a malou kořalku.

No sranda to teda byla. 
Až do týhle chvíle, než sem se probral na cizím místě s cizíma lidma.

Otočil jsem se k ní zády, hodlal sem zmizet, pěkně po anglicku, jako kdybych tady nikdy nebyl, jako by se vcerejši noc ani nestala. Bude lepší, když nebudu vědět o koho jde.

Hodil jsem na sebe džíny a opatrně našlapoval přes polomrtvý těla.

Konečně jsem vypad.

Že mi napálili rok za to, že sem tu noc rozmlátil auto, to beru.

Ale jak sem kurva měl vědět, že jsem na tý párty ošukal vlastní 14 letou ségru? 

Tak teď už víte co jsem poslední 3 roky dělal...

Seděl. Tak už mně nechte bejt...