Chtěl jsem dnes

Chtěl jsem dnes

Napsat psaní Bohu, jenže nikdo mi nechtěl dát jeho adresu a každý si myslel a brbral něco o bláznu . . .

 

Pohladit alespoň jednu smutnou toulavou kočku, ale všechny jsem zaplašil svou bídnou chůzí - asi  se nechtějí přátelit s mrzákem . . .

 

Utrhnout bodlák a hodit jej někomu do vlasů, jenomže žádné vlasy kolem mne již léta neprošly a bodlák mne tak jen zbytečně bodal do prstů . . .

 

Zmoknout a uschnout zas na slunci, jenže žádná duha mne nechtěla zkrápět svou fialovou barvou . . .

 

Najít a darovat někomu čtyřlístek jen tak pro štěstí, jenomže louky jsou daleko náměstí plných lidí a já sám mám vždy jen jeden směr kam smím se dát . . .

 

Na starém gramofonu pouštět blues a jazz, ale všechny černé desky byly zlámané a poškrábané jak mi na ně už léta prší a sedá měsíční prach . . .

 

Na chvilku usednout sám v tichu kostela, jenomže na lavicích neměli dost místa pro člověka co nemá sílu uvěřit . . .

 

Napsat báseň, vydechnout a v klidu, tichu a sám noblesně umřít., jenže když jsem byl v nejlepším zazvonil telefon a já upustil kalamář s inkoustem na poslední slovo první sloky mého černého testamentu . . .