Průsečík našich rovnoběžek

V pohledu mylné vzpomínky,
v pohledu naivních vizí,
vstupuje přímka do přímky,
splyne v bod a dualita zmizí.

V iluzi pak ignoruji dnešky,
nevnímajíc propast mezi námi
a věřím v časy, kdy se naše rovnoběžky
dotknou i přes nepřekračitelnost jámy.

Věřím i přes neomylnost matematiků,
věřím v nové rovnoběžné měřítko,
věřím v momenty našich průniků,
věřím na osud, co pokřiví nám pravítko.