Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tlustá

01. 08. 2010
12
45
4918

Povídek, které obsahuje sbírka "Motýlí žena", už moc nezbývá. Tohle je podle mého vlastního soudu jeden z nejsilnějších textů. Víte, že se moje povídky rozjíždějí pomalu, takže i když budete mít z prvních pár odstavců pocit, že je to nuda, určitě dočtěte a kritizujte až potom. :)

V mládí snila o tom, jak jednoho dne sedne na letadlo a poletí do Las Vegas, kde si najde práci jako striptérka. V šestnácti improvizovala před zrcadlem taneční kroky, v osmnácti se začala poohlížet po letenkách. Jen ještě musí dodělat maturitu. Najít slušnou práci. Vydělat nějaké peníze.

Dnes je jí dvaatřicet a má devadesát kilo. Nikdy nebyla dál, než na dovolené v Itálii.

 

Každý večer, než usne, sní o tom, jak stojí před zrcadlem, štíhlá, krásně nalíčená, v šatech s flitry a prostřihy; za ní šatna plná péřových boa a květin. V duchu tančí polonahá v narvaném zakouřeném podniku a každou noc tráví s jiným krasavcem.

Ve skutečnosti se mužům raději vyhýbá. Dobře ví, jak vypadá – stárnoucí tlustá ženská s nezajímavým obličejem a velkým břichem. Bolestně si uvědomuje každou vadu na kráse, občas se s nechutí prohlíží v zrcadle a přepadá ji deprese z vlastního vzhledu.

Aby přišla na jiné myšlenky, odchází si dát něco k jídlu.

 

Jednou za rok nebo za dva se na sebe rozhněvá a skoro přestane jíst. Každý den hodinu běhá, zavírá oči, aby necítila pohrdavé oči kolemjdoucích na svých ochablých stehnech, a myslí na šatičky, záplavu květin a vášnivé pohledy mladých mužů. Pálí ji břicho z hladu, ochablé svaly bolí z tvrdého posilování, ale vše je vykoupeno každodenním pohledem na váhu, která ukazuje kilometry, o jaké se neustále přibližují Las Vegas. A nedůvěřivými otázkami kolegyní z práce, jestli náhodou trochu nezhubla.

Odpovídá s falešnou skromností, která nikoho neoklame.

Jenže vždycky to dopadne stejně. Tlustá shodí kolem deseti kilo a pak se ručička váhy zase zastaví, navíc ji přepadnou strašlivé únavy. Místo běhání začne polehávat u televize a pro jednou nesní o tom, jak se svléká na pódiu, ale o obrovské pizze se šunkou a houbami. Snaží se vydržet, ale touha přejíst se je čím dál tím silnější, až se vůle jednoho dne zhroutí docela a Tlustá spořádá za jediný večer tolik jídla, kolik doteď měla na tři dny. Uzeniny, čokoláda, cola, chipsy a koblihy. Ráno si před zrcadlem slibuje, že je to jen výjimka, ale už odpoledne obědvá v restauraci vysněnou pizzu a dvě porce tiramisu. Permanentka do posilovny zůstane ležet nepoužitá na dně kabelky – vedle těch ostatních.

Sedm propadlých letenek do Las Vegas.

 

Tlustá je vdaná za transvestitu.

Byl to jediný přítel, kterého kdy měla. Seznámili se na diskotéce, v době, kdy se tam ještě nestyděla chodit, kdy ještě neměla takovou nadváhu. Krásně tancoval a smyslně kroutil rty. Pozval ji na bar na vodku s džusem a přiznal se, že ho přitahují ženy při těle. Nejdřív se urazila, pak mu řekla, že je úchyl, a nakonec se nechala přemluvit a dala mu telefonní číslo. Nakonec ji doprovodil na zastávku noční tramvaje a tam ji líbal na ústa a hladil po ňadrech. Líbilo se jí to, ale nevěřila, že ho ještě někdy uvidí.

Jenže za dva dny zavolal a šli na kulečník. Jak se nakláněl přes její záda a učil ji držet tágo, tlačila ji do zadečku jeho pevná erekce.

Tu noc se milovali u Tlusté doma. Potmě.

Nikdy se před ním nedokázala svléknout na světle.

 

Za začátku věděla jen to, že dělá v nočním klubu. Myslela, že je barman, ale pak se ukázalo, že tancuje v travesty show převlečený za Helenu Vondráčkovou. Ta představa ji nejdříve zaskočila a pak vzrušila. Chtěla ho vidět převlečeného za ženu a šokovalo ji, jak mu to sluší a jak štíhlé a ženské jsou jeho nohy v lesklých punčochách. Učila ho chodit na vysokých platformách a smála se, jak mu to nejde. Chodila mu vybírat líčidla, kupovali spolu dámské prádlo a on byl šťastný, že ho bere takového, jaký je.

Asi po roce známosti se vzali.

Nechtěl, aby se na něho chodila do klubu dívat, aby neměl trému. Jenže byla zvědavá a tak jednoho dne tajně vyrazila. Sedla si až dozadu, kde ji v té tmě nemohl spatřit a dívala se, jak se Helena svůdně vlní kolem mikrofonu. Moc mu to slušelo a pódium, světla, zakouřený strop, všechno bylo jak z jejího amerického snu. Strnule se dívala, divný pocit v žaludku. Aby ho zahnala, objednala si nakládaný hermelín, pak druhý, nakonec pytlík chipsů. Než skončilo poslední číslo, všechno to snědla.

Po představení na něj počkala u baru. Byl v rozpacích a styděl se, ale těšilo ho, že se jí show líbila. Vzal ji do šatny a zatímco se svlékal a odličoval, prohrabávala se hromadou třpytivých kostýmů a punčoch. Přejížděla očima rudé růže, které mu poslal jakýsi ctitel, a bylo jí z toho divně po těle. Pak jeli domů. Sotva za sebou zavřeli dveře, rozběhli se do postele a milovali se tak nahlas, že sousedi z obou stran bušili na stěnu a nadávali.

Pak ji dlouho líbal a šeptal jí, že je s ní šťastný a že ji miluje. Brzy usnul a ona zírala beze spánku na haldu prádla přehozeného přes židli, dýchala závany drahého dámského parfému z jeho těla. Svítání ji zastihlo s pěti obloženými chleby a s hustým, dobře oslazeným kakaem. Žvýkala plnými ústy, polykala celé kusy pečiva, pohled upřený nepřítomně z okna.

 

Pod stolem vedle jejích sepraných bavlněných kalhotek leželo manželovo luxusní krajkové kombiné.


45 názorů

Dobrý, chápu, děkuju za kritiku. :)))

Aerotik
17. 09. 2010
Dát tip
I ode mne dostává tip

Milly
16. 09. 2010
Dát tip
Zapomněla jsem napsat, že mi přece jen trochu vadí ta schematičnost, přestože je záměrná...

Milly
16. 09. 2010
Dát tip
Polibek vepře: já tu jednu povídku četla, kde se chlap oblíkal do ženskejch šatů- a byla pěkná.. (ale je to už dávno a nepamatuju si autora) Příčiny tloustnutí tak nějak chápu. A pocit, když mi připadá chlap ženštější než já, taky.. :o) (i když to může bejt i moc roztomilý- když zrovna třeba nejsem v otrhanejch kalhotech a dotyčnej vymóděnej.. :-))

StvN
15. 09. 2010
Dát tip
Naivní je člověk, jehož největším životním problémem je to, že se sobě nelíbí.

Diskusi, proč ženy "se sebou nic nedělají", se můžeme věnovat na jiných serverech. Tvůj pohled je samozřejmě naivní a zjednodušený do krajnosti. Těžko může nebýt. Ale tohle asi není prostor, kde to má smysl rozebírat. Třeba se někdy potkáme u tohohle tématu na nyxu. Jinak tvoje stylistické námitky beru. Povšimni si, že jsem proti nim neprotestovala.

StvN
15. 09. 2010
Dát tip
Troufám si říci, že muži se obyčejně necítí jako ženy. Jestli si někdy některá žena chtěla myslet, že se muž může cítit jako žena, tak si troufám říci, že se nikdy necítila jako muž. Muži se necítí jako ženy a muži tyhle věci obyčejně zlehčují. Já si troufám tvrdit, že to není tím, že by tomu nerozuměli, ale spíš tím, že jim to připadá jasné jako facka. Ženská je škaredá nebo tlustá a má z toho mindrák. Tečka. Na tom není nic na vysvětlování. Na vysvětlování by možná bylo to, proč ženy tráví čas utápěním se v nějakém problému, který nechtějí řešit. Pokud by chlapa štvalo, že je tlustej, tak by začal cvičit. Chlap nikdy dost nemůže pochopit, proč se taková ženská lituje, místo aby se zvedla a šla si místo dortíčku zaběhat. Nicméně, text je text. Je to literatura. Já na to tak koukám. Jestli má nějaký text pro mě hodnotu je dáno určitými vlastnostmi textu, jako například a převážně stylem. Někomu stačí, že se ztotožní s nějakou postavou, ale to mi přijde hodně povrchní. Asi jako když si děti hrají na pána jeskyně. Je jasné, že se jim to bude líbit, protože obsahem je něco, co mají rádi a s čím se mohou identifikovat. Ale kvalita provedení je věc na obsahu nezávislá. Takže tak já se snažím přistupovat k textu. Obsah vypovídá jen o kvalitách autorova přehledu a jeho zaměření, ale ne o schopnosti psát.

Čistě rozumové porozumění snad. Ano, v posledku ten text nejspíš mluví sám za sebe. Asi dost jasně sděluje to, co jsem jím zamýšlela. Nicméně troufám si říci, že málokterý muž zažil takový pocit pohlavní deficience, jako žena, která se cítí nedostatečná jakožto žena. Žena, která celý život v podstatě chodí v džínách a mikinách a opravdu krásně a ultra-žensky se oblékne a nalíčí jen dvakrát v životě, na maturitním plese a o svatbě. Žena, která každý den stojí před zrcadlem a cítí se nehezká a nepřitažlivá. A na to nemusí být tlustá ani ošklivá, stačí nebýt velice krásná. A velice krásná pak nejsme skoro žádná. Nebo si alespoň nepřipadáme. A tenhle pocit nedostatečnosti se vyhrocuje do extrému při pohledu na muže převlečeného za ženu, kterému to velice sluší. Málokterá nezažila ten pocit, "vždyť i ten chlap je ženštější než já." Třeba se tu prožene pár krásek nebo žen sebevědomých od narození, které budou tvrdit, že to nikdy nezažily. Prosím, jistě takové jsou. Ale troufám si tvrdit, že většina tenhle podivný pocit kolem žaludku dobře zná. Minimálně jako vzpomínku z doby dospívání. Chtěla jsem na tu strunu jenom jemně zabrnkat. Ona už se u většiny žen rozezní sama. Muži by tohle nejspíš potřebovali sáhodlouze vysvětlovat. Takže že to považují za tuctový text, který za tři sekundy zapomenou, je asi prostě logické. Mě zas nic neříká Klub rváčů. (Tím se, prosím, nesrovnávám s Palahniukem. Jen s jeho tématem. :))

StvN
15. 09. 2010
Dát tip
Minimalisticky, to jo, ale ty věty jsou nakonec prostě jen obyčejné. Chybí ti ten styl prostě. Něco tvého, poznatelného už ze struktury textu. Jinak to s tím pohlavím je vtipné. Co je na tom podle tebe pro muže nepochopitelné?

Tohle říkáš pokaždé. ;) Ale mýlíš se,když říkáš, že mi nejde o psaní. Řekněme že jsem v těch posledních několika měsících experimentovala s tím, jak nejvíc ultra-minimalisticky a čistě sdělně lze text pojmout, aby se to ještě nechalo číst. Ale myslím, že minimalistických pokusů už mám celkem dost. Už Avalon je dost jinak hozený - a příští měsíc přijde něco stylově z dost jiného soudku. Jinak zrovna u Tlusté mě moc nepřekvapují některé místní reakce. Zrovna u tohohle textu si myslím, že skutečně extrémně moc záleží na pohlaví čtenáře. Muž prostě podobnou zkušenost asi mít nemůže a chápu, že dost těžko tomuhle textu porozumí. Ještě se tu naopak nevyskytla žena, která by přesně nevěděla, o čem mluvím. Každopádně díky za kritiku, StvNe. Ty tvoje beztak patří k tomu nejužitečnějšímu, čeho se mi na Písmáku dostalo.

StvN
15. 09. 2010
Dát tip
Ten zbytek trochu nuda. Jako čim je to zvláštní? Jen tím, že ona je tlustá a on je travesti. Přijde mi, že sázíš na zajímavost těchto prvků, ale už ne na zajímavost podání. To je jako psát do těch ženských časopisů. Tam si stačí vymyslet nějakou netradiční kombinaci určité situace a pak to "jenom nějak" načmárat a je to. Takový z toho mám pocit a ty to dokonce sama jaksi propaguješ, když tvrdíš, že se zaměřuješ na určitá témata. Jde ti o téma, ne o psaní. To je až moc dobře vidět. Mně osobně to ke štěstí ze čtení nestačí. Když něco čtu, musí mě bavit především to čtení jako takové. Jinak to pro mě nemá cneu.

A ten zbytek? :)

StvN
15. 09. 2010
Dát tip
Ten začátek, to neni moc povídka, spíš takový obecný úvod, šel by použít možná jako abstrakt nějaké delší novely. Já tyhle obecný řeči v povídkách moc rád nemám. V podstatě jen zaplácávají místo, ale nic neříkají.

neskočil, protože jak už jsem psal, nikdo jiný o tom tady zatím nepíše

Z těch publikovaných na Písmáku mám crosdressing v Ďáblově duši, Tlusté a v Motýlí ženě. A pak mám několik vyložených sraček na TV téma, které sem házet nemůžu, protože by mě fackovala hanba. Ale bez mučení přiznám, je to moje obíbené téma. Vlastně se divím, že mi ještě žádný písmácký "kritik" neskočil po krku, že se v tom opakuju. ;)

Nepovídej, já to zaregistroval jen ve 2 povídkách. Co se týče těch podpatků, jedu zatím v nízkejch, takže žádný velký umění.

Jestli sis nevšiml, mám transvestitu nebo crosdressing skoro v každé třetí povídce. A Helenu Vondráčkovou předvádí jenom jeden. Takže tolik k tomu zjednodušení a klišé. Jinak ráda věřím, že ty se na podpatkách nosíš jako dáma, ale opakuju, to jsi teda výjimka. :))

No já jsem párkrát vystupoval v travesty show, takže asi tak. Na druhou stranu musím uznat, že určitě neznám všechny tyto umělce. Naopak ten okruh lidí je poměrně omezený, ale všichni v pohodě ťapou v podpatkách. Ten paradox bys samozřejmě v klidu udělala, kdyby se ti podařilo trochu o těch typech, co píšeš, něco více zjistit. Je to samozřejmě těžší, ale text je pak složitější, ne tak prvoplánový. Mimochodem progoogloval jsem si písmák.cz na slova „transka“, „tranďák“ apod. a vypadly mi jenom povídky od tebe. Takže v tom dost respekt. Já osobně se o to dost zajímám a sbírám poznatky z tohoto prostředí pro nějaké literární zpracování. Proto mne asi pak dopálí, když někdo přijde se zjednodušením transvestit – travesty – Vondráčková.

Ty jsi nikdy nebyl na travesti show? A neviděl jsi, jak skoro všichni ti chlapi mimo jeviště, kde chodí po špičkách tanečním krokem, na podpatkách pajdají? Tak sotva jeden z dvaceti na nich umí chodit. Maximálně. Pokud jde o ty klišé, které mi vytýkáš, opravdu nevidíš, jaký smysl v tom textu mají? Kdyby ten transvestita házel krabicemi v Tescu, jak jsi mi onehdá navrhoval, jak bych asi udělala ten zvrácený paradox, že on-muž v praxi žije to, o čem ona-žena jenom sní jako o realizaci svého ženství? A teď druhá věc, a budu možná trošku osobní. Na tobě mě fascinuje, jak dokážeš přesně uhodit hřebíček na hlavičku a najít v textu věci, které spoustu ostatních čtenářů (zřejmě) vůbec netrknou, ale zároveň mi coby autorovi vůbec nevěříš, že to není nějaká špatně napsaná kravina, ale že jsem to tak skutečně myslela, a místo toho, co bys po tomhle rozporu šel a dostal se přímo do jádra toho, proč ta povídka byla napsaná, automaticky to bez přemýšlení zavrhneš, že to jakože "tak není". No jistě, že to tak není. A ano, je to "reklama na anorexii". Tahle hrdinka skutečně má poruchu příjmu potravy a vidí svět, včetně hloubky vlastního problému, naprosto zkresleně. Je to taková šifrovaná zpráva - ti, kdo o tomhle tématu (=PPP) něco vědí, v tomhle jinak poměrně jednoduchém příběhu uvidí druhý rozměr, zrovna jako lidi, co vědí něco o kabale, si vychnutají Davida úplně jinak. Ty jsi to odhalil, trefa a respekt, ale odmítl jsi tomu porozumět. Sice chápu, že tě Písmák naučil považovat rozpor mezi realitou a interpretací této reality, kterou hrdina předkládá, za neschopnost autora uvést obojí do souladu, a ne za autorský záměr, který má něco vypíchnout. Ale zkus mi občas víc věřit, že vím, co píšu.

Tohle má být jeden z nejsilnějších textů? To bych rozhodně netvrdil. 90 kg je hodně? Asi záleží na jakou výšku. 90 kg na 180 cm, dal bych si říct. :) Mne to přijde celé jako reklama na anorexii. Schopnost najít si partnera není takhle přece determisticky ovlivněna váhou. Příčina obezity je vylíčena tak nějak dětinsky a prosťounce - je tlustá, protože se cpe. Kdybys přihodila určité zdravotní komplikace, které jsou často jednou z příčin, a obezní lidé se na ně často vymlouvají, tak by ten děj byl víc emotivní. Striptérka jako dívčí sen - to je reál? Baletka bych pochopil, no nevím. "Tlustá je vdaná za transvestitu." ta věta je úplně na špatném místě, jestli vůbec tam má být. Nebylo by lepší toho manžela začít nějak popisovat a ten transvestismus odhalit o něco později, jako takové překvápko. U toho transvestita to jsou taky samá klišé. První klišé - transestita tancuje v travesty show. Druhé klišé - v travesty show předvádí Helenu Vondráčkovou. Hodně mimo realitu jseš v tom, když si myslíš, že někdo by účinkoval v travesty show a přesto by potřeboval od nějaké slečny radit jak chodit v podpadcích. To prostě už tak nějak musí umět, když v takové show vystupuje

Tobša
02. 08. 2010
Dát tip
Nuda. Je to jedno z děl, co se lépe čte, ale tím to končí. Na tu silnou i Tlustou zapomenu za deset minut. Život je pestrý, ale povídky by měly být pestřejší.

bestye
02. 08. 2010
Dát tip
možná se hloupě zeptám, ale v čem nejsilnější? co tak matně tuším, četla jsem od Tebe texty, které mi přišly daleko víc dejme tomu emotivnější a více pro mne vypovídající. Ale ona to bude otázka právě toho osobního vkusu - že se každému líbí něco jiného a je to tak dobře. Netroufám si tedy tvrdit, že jsem od Tebe četla lepší, řeknu to spíš - že u jiných mě daleko více mrzelo, že už skončily ;c) ale každopádně se těším na další.

Winter
01. 08. 2010
Dát tip
Zkus se virtuálně hádat! Že jsem to jako nepochopil nebo tak něco. Sice tušíš, že právě na to čekám, ale zkusit to můžeš .)

Tak co mám dělat. Vyplakat se nemůžu, probudila bych si dítě. ;)

Winter
01. 08. 2010
Dát tip
To jsem nečekal, že si někdo větu: "Trochu to připomíná takové ty příběhy s morálním poučením" dokáže přebrat jako kompliment .)

Wintere, svým způsobem mi lichotíš. Nekopíruju tedy ani klasické autory, ani postmodernu, ani "poetiku obyčejnosti, prostoty a jednoduchosti". Skvělé. Možná to ještě není zcela odladěné, jak mi čas od času nezapomene připomenout StvN, ale aspoň jsem originální. :) Díky za tu nominaci, řekla bych, že si ji ta povídka zaslouží. Opravdu si myslím, že tohle je jeden z mých nejsilnějších textů. Všem ostatním děkuju za kritiky. :)

Winter
01. 08. 2010
Dát tip
. (nejsem si jistý, že jsem poslal to avízo)

Winter
01. 08. 2010
Dát tip
Dobrá, řekl bych, že text je vystavěný dobře, má i něco jako přesah, poučení nebo tak .), důležité motivy jsou důrazně podtrženy, tak to má být. Mám dvě výtky různé kvality: 1) výtka ideologická Co mě docela štve - a to je spíše výtka soukromá - že na čtenáře nekladeš žádné speciální nároky, není to vypjaté elitářství "klasických autorů", ani mnohovrstevnatost postmoderny, dokonce se ten text nesnaží vybudovat něco jako poetiku obyčejnosti, prostoty a jednoduchosti, je jen naskládán tak rovnostářsky, že ho každý zužitkuje přesně podle návodu. Trochu to připomíná takové ty příběhy s morálním poučením... br. 2) výtka věcná Jo a věta: "Aby přišla na jiné myšlenky, odchází si dát něco k jídlu." je v daném odstavci prokazatelně navíc. Do té doby se jen popisuje, jaké myšlenky postava má, ne to, že v daný odstavec aktivně myslí. No, tip - a abych potěšil Štěpána, tak nominace do PM, jo?

Seeelik
01. 08. 2010
Dát tip
Přečetla jsem to jedním dechem, moc hezky napsané. Hodně upřímné a realistické. Líbilo :-)

Janina6
01. 08. 2010
Dát tip
Jo, přesný. Tvrdá realita. Dívčí sny se většinou nesplní, ale která ženská po třicítce u nich zůstane? Spíš bych řekla, že se naučíme snít trochu realističtěji... Vadí mi formulace "sedne na letadlo". Křup :-)

ma to diry, atd. ale vtahlo me to a docetl jsem a to se ceni.

Parsifal
01. 08. 2010
Dát tip
Je to moc pěkný popis života starší ženy, které se v životě nic nepovedlo a která konečně nalézá jakousi lásku, akorát si s ní není úplně jistá... Mně tam opět chybí trochu děje, je to takové... nedotažené? Podle mě by se to dalo více rozvést, co se stalo dál, atd... Každopádně, když to beru tak, jak to je, tak si to zaslouží tip.

Jade
01. 08. 2010
Dát tip
transvestita kterej je na boubelky, to je opravdu zajimava kombinace:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru