Srdce tramvaje

*

i dobře napsané*

cokoli

Holt podzim ;-)

manuamanua: chlad, zima, led, smrt, smrad, tlení, hrobky, rodinné hrobky, nemoce, vši, papundekl a taknějakno.

Takový podivný chlad.

pod městem je Podpraha. na jistých místech tam tramvaje vjíždějí a noří se do mlhy, která by se dala krájet. platí samozřejmě dvojnásobné jízdné.

spojení s nebem skrz troleje - dobrý. když proletí letadlo a utne nějakou tu nitku, tramvaj se zastaví - klíďo. i se zástrčkama je to oukej. nějak se mi ale nezdá to srdce pod městem. pro tramvaj je to přece dočista cizí rajón - podměstí je přirozený prostředí metra, želv nindža, krys, světel smrti, co lákaj děti v klaunský podobě na balónky, a podezřelejch živlů. proč by si ho tam tramvaj skovávala...?

srdce je někde v podměstí. tramvaj je s ním spojena žilkami skrz koleje dole a dráty nahoře. když jí vypnou zástrčku, tak usne. si myslim.

hm a ve kterym vagónu má tramvajovej had srdce? možná, že je pohyblivý jako ruskej přízvuk, protože jak to udělat, žejo, když každej vagón má svojí vlastní potenciální mozkovnu v řidičský kabině... totiž básnička se mi vážně líbí, tim plácánim okolo jí jenom vyjadřuju sympatie.

ve dne: taky tak, taky tak. nes: ď koník: plíživý mor. return: ne, protože tu já nechci hovořit více jen párou. nemohu taky. pole: díky za svědomitý rozbor, vážim si jej. melody: díky. a název je aluze jak haluze.

zbytečná stylizace do první osoby. Nebylo by logičtější napsat, že ony .. tedy budky s námi nechtějí mluvit?

ano, ty mizející budky, to byla nenápadná a plíživá záležitost.. a někdy by člověk aj chtěl.. hovořit líbí se mi citát od "směny" :o)

osobní veše.. nemohu vám sem nenapsat co já jsem zase kdysi dostal od Máry: "udělám co vám na očích uvidím ale já nemohu za to že máte prázdný pohled"