Jak jsem se málem zabil

aneb střípky ze života špatnýho anděla

Tak to mi prej bylo zrovna rok a čtvrt, aspoň teda naši mi to pořád tvrděj, i když mě se to teda nějak moc nezdá, no ale tak oni si to snad musej nějak pamatovat, no a i kdyby ne, tak rodiče maj stejně vždycky pravdu, takže mi prostě bylo rok a čtvrt a basta. No a v tomhletom nádhernym věku mě zrovna napadlo, že se podívám za jedno takový obrovský okno, který táta pořád otevíral a nechtěl mě k němu nikdy pustit. Takže jsem vylez na postel, z postele na skříňku, a ze skříňky na parapet. No jelikož mi to okno nějak nešlo otevřít, protože klika byla na mě moc vysoko, tak jsem do něj aspoň začal bušit dlaní, což mě začlo hrozně moc bavit, protože to vydávalo takový srandovní zvuky který jsem ještě neznal. No a tak jsem se tam pral s tím oknem no a jak už to tak ve světě někdy chodí, tak moudřejší ustoupil. To mě neskutečně vylekalo, takže jsem okamžitě sklouznul zpátky na skříňku a pak na postel. Načež okamžitě přilít z jedný místnosti brácha, hned po něm z druhý táta, bez rozmyslu ho popadnul a úplně neskutečně ho seřezal, co prej blbne, že se mi mohlo něco stát. Brácha samozřejmě pořád ječel, že on za nic nemůže, že to všechno já, čímž si ale jenom přitěžoval, protože táta nemá rád, když mu někdo lže, takže mu nandal jěště dvakrát tolik než měl původně v úmyslu, protože přece mu nebude věřit takovou blbost, jako že by batole rozbíjelo okna. No pak mu to teda začlo bejt nějak divný, že se k tomu bratr pořád nechce přiznat, i když už má skoro celej zadek modrej, takže ho na chvíli přestal mlátit a pro jistotu se mě zeptal, jestli to jako snad náhodou není pravda, no a já jsem tou dobou ještě neuměl lhát, takže jsem se jenom schovával za polštář a děsně bulel, což jsem ale vůbec nemusel, protože táta mi vůbec nic neudělal, akorát na mě začal dělat nějaký to tytyty a to se nesmí a to by ses moh pořezat a tak, což asi muselo bratra neskutečně štvát, a vlastně se mu vůbec nedivim, že mě od tý doby nějak nemusel. No a pak otec uklidil těch pár střepů, protože ono jich víc nebylo, protože já jsem to okno nevysklil celý, jenom jsem do něj udělal takovou menší díru. Jenomže to udělal děsnou chybu, protože mu jaksi nějak nedošlo, že já jsem se chtěl podívat za to okno, takže jen co táta uklidil ty střepy a odešel, tak jsem si vylez na postel a na skříňku a na parapet a strčil hlavu do tý díry v tom okně, jenomže tam vůbec nic zajmavýho nebylo, akorát že jsem si v tu chvíli zrovna vzpomněl, že bych se moh o ty střepy pořezat, takže jsem se najednou začal děsně bát, že se mi něco stane, že se jako nějak hrozně moc pořežu, no a tak jsem začal s tou hlavou v tý díře děsně řvát, až nakonec za chvíli přišel táta, a jak tak viděl tu mou hlavu v tom rozbitym okně, tak tam sebou málem švihnul, ale nakonec se nějak vzpamatoval a tu hlavu mi z toho okna nějak opatrně vyndal, takže se mi nakonec vůbec nic nestalo.

---