Kapka deště

Sedím na zahradě pod stříškou toho, čemu říkáme vegáč, na stole láhev.       Matonky – jsem tu autem a tak ani náhodou… Koukám do deštivé stóry a myšlenky se mi courají každou chvilku někde jinde. Tak se mi, mršky neposedné,  zatoulaly i k penězům. Už je nepotřebuji ani tak pro sebe, jako pro syna s dvěma dospívajícími dcerami. Kdyby tak se nechaly ty kapky proměnit – každá na nějaký zlomek částky … Jak velký? 

Začínám počítat : jedna kapka má průměrně  - asi – jednu desetinu mililitru. Přes noc mi ze střechy nateklo do nádrže čtyři sta padesát litrů vody. Střecha má půdorysnou plochu třicet kvadratických metrů. Znamená to tedy, že na jeden takový metr napršelo  patnáct litrů vody. Jeden litr vody vytvoří desetitisíc kapek. Kdyby každá kapka hodila haléř… sakra : to by bylo… půl druhého litru (tentokrát patnáct set kaček).

Hm… nic moc, no – ale já mám  zahradu pět set osmadvacet metrů čtverečních a to by bylo… to by bylo… sedm set devadesát dva tisíce korun! Jó – to už by bylo něco jiného …

Přestalo pršet.

Sehnal jsem po kapsách jedenadvacet kaček, vyhodil dva zapomenuté  padesátníky a šel jsem na jedno  -  jak říkávala jedna z mých kolegyň – žbrďo.  Druhé jsem dostal od kamaráda (tím se dobří kamarádi vyznačují) a zapomněl na kapky a na svoje výpočty.

Až doma…

Když jsem si do koupelny zašel opláchnout ruce, všiml jsem si kapek z kohoutku a hned jsem si vzpomněl:  himbajs! vždyť já to těsnění chtěl vyměnit už předevčírem…