Sametovej noční motýl

       Noc je jako motýl se sametovými křídly, mezi nimiž se ukrývá svět. Každé mávnutí posouvá o kousek dál hranice vnímání, kamsi do absurdně barevných obrazů, do pohádek, do jasných, čistých tónů.

Mlha se válí nad lukami, stébla se vpíjí do oblohy a řeka šumí jaksi hlasitěji než ve dne. Dvě bílá táborová teepee střeží kousíček světa plný písní, náznaků a snů.

Díváme se na sebe přes plameny a ty pohledy jsou měkké jako křídla sametových motýlů, kteří lítají až po půlnoci. Svět se vtělil do postav tří králů, kteří se přišli poklonit mým šestnácti rokům. Ti tři králové se jmenují Láska, Sny a Přátelství.

Léto se láme, voní říční vodou a kouřem z ohně. Nad táborem zní do noci Zafúkané.

     My všichni jsme Krysaři, co si na své flétny vypískáváme příběhy a vedeme za sebou průvod snů, proher i vítězství, citů a tajemství. Občas, když se zasníme, se nám to procesí blýskne v očích…