Bláznova zpověď VII

Možná mi někdo uvěří, že s Šeherezádou usínám a snídám a její šlechetnost mě dojímá až k pláči. Dokonce víc, než tisíckrát a jednou. V peněžence mám její fotku, na stěně hodiny se točí nazpátek, večer co večer nejsem sám. Už dávno se neptám, jaká pohádka se hraje, už dávno nemám strach.Nic z toho se mi nezdá, protože je den a za oknem si hrají moje dvě černá koťátka. Terezka s Pampeliškou.

Když jsem byl malý, donesl jsem si domů poraněnou myšku a dal ji do láhve od okurek, kterou jsem naplnil hlínou. Krmil ji ementálem, vyprávěl pohádky na dobrou noc a bál se, aby neumřela. 

Taky jsem snil o tom, že jednou budu velmi bohatý a budu po nocích tajně roznášet peníze lidem, kteří je potřebují.

Všichni mi říkají, že ani peníze světa by na to nestačily…