Úvodník od autora VT Marvin.

Tento text je naprosto o ničem. Je-li vtipný, nedokážu posoudit. Jako dílo by zřejmě zůstal nepovšimnut. Takhle nepovšimnut nezůstane, jenže jako úvodník Písmáka je vzhledem k nulovému obsahu nevhodný. Tolik můj názor. Co na takový úvodník kritici a propagátoři Písmáka? Děkuji za avízo.

Tohle je opravdu paráda, Marvine. Dobře nahuštěná miniaturka!*

Ano, zmíněná exekuce mé pozadí rozehrála pestrou paletou rozličných barev, z nichž modrá však jednoznačně převládala. Nevím, jestli tento středověký výchovný prvek měl nějaký kladný vliv na rozvoj mé osobnosti, v každém případě mě však spolehlivě odradil od myšlenky, přiložit do kamen i náboj z dědečkovy brokovnice.

myslím, že modrá tehdy byla pouze jednou z barev, kterými tvé pozadí hrálo

Pamatuju si z dětství, že i toto pravidlo má svoje výjimky. Například, když jsem babičce přiložil zubní protézu do kamen, dlouho jsem se pak mohl pyšnit modrým pozadím.

hlavně není modré, viď květoni. ani šlechtic prdel modrou nemívá

Myslel jsem, že v úvodníku reflektuješ to roztomile modré grafické pozadí Písmáka. To pozadí, do kterého bych si měl strčit ten svůj úvodník, to je úplně jiný druh pozadí.

nu, morge, musel jsem částečně ustoupit ale nakonec uvidíme

To mě nenapadlo, že ti s úvodníkem pomáhal Uko Ješita. Ještě pár škrtů a máš z toho haiku. Ale, abych ti nekřivdil, jako reflexe na písmácké pozadí je to fajn.

správná adresa: pan Slovoma oddělení - u vodníků Plojharova 69 900 00 Písmák

Už dopředu jsem se radostně šťuřil, že se konečně poučím, jak má takový veselý a téměř vítězný úvodník vypadat, ale úsměv mi ztuhnul, jako když posypeš slimáka sádrou. Je sice pravda, že jsem článek přečetl doslova jedním dechem, a ještě mi drahně dechu zbylo, ale pobavil jsem se asi tak, jako na večírku autobusových revizorů. Co to píšeš za bláboly? Vyšel jsem ráno ven a vzhlédnul jsem, přesně dle instrukcí. Měls vidět tu nestvůrně velkou dešťovou kapku, co se mi rozplácla o oko, až mi vychýlila rohovku! A jakápak modrá barva? Od horizontu k horizontu samá šeď! Modré mám akorát tak ruce a nohy, protože je venku jenom třináct stupňů! Původně jsem ti, za to, žes mě v soutěži předstihl, vyhrožoval různými formami odplat, ale teď vidím, že se tě ještě nakonec budu muset zastat. Tak až tě zavalí lavina kritik zklamaných čtenářů, kteří se budou o tvém díle vyjadřovat pohrdavě, něco ve smyslu že - vůčihledně zcestná forma tohoto žvástu je v harmonickém souladu se zblitíhodným obsahem a obojí v antagonistickém rozporu s dobrým vkusem a zdravým rozumem, nezapomeň mi poslat avízo. Abych se mohl konečně od srdce zachechtat. (((-:

poslal jsem ho na adresu slovoma. to vím určitě

Norsko - zřejmě si ho neposlal do zpráv na můj nick. Tak šup šup, ještě je čas ;-)

Můj úvodník zřejmě nedodržel mně neznámé podmínky, jelikož mi ještě nikdo neodepsal. Smůtné

pane jo, úvodník jak do A-kontra...asi tomu nerozumím.

kde se to podepisuje?

jojo, povedlo se

nervy drásající duha, jak jsem ji spatřil včera nad Modřanami téměř neznatelně bleděmodrá nepatrný nádech světlounce modré patrný výdech kapku zmodralé do modré deroucí se modř jitřní modř tající modrá tyrkysem provoněná schnoucí bledá modř putující bleď ustupující krise středního věku modři námořnická letecká tanková protivzdušná provzdušněná nebeská vyvětraná raná ranní poledníková obratníková modř modře modrá modralistá balistická tmavnoucí tmavě moudrá temnoucí mnoucí se modrost nebezatahující modř dmoucí indigová modřinová modř podřimující šeroplachá světlaprostá dodekadentní toxicky signifikantní cyanborisoidní pařáty zapouštějící modř strašidelně strašidelňácká zatraceně černá modř dost vostrá kurva drsná tajemná modř pro samou modř nevidnoucí modř

Hodnocení poroty: Armin Tamzarrian - Ano, tak tohle je vítěz. Krátké, přímo, křišťálově čisté. Na hlavní stranu aspoň na dva týdny. Vaud - Je to tak kratky, ze to jeste nezacalo svou bezobsaznosti nudit. Ale par hezkych slov pohromade se da stravit. Pišta_Hufnágl - Říkám jim to furt dokola! Lidi, nepište, když jste zkouřený!!! (s čestnou výjimkou Zbory, ten naopak musí). Pomerančová - Zaujalo. Nejsem si jistá, jestli je to spíš úvodník nebo báseň v próze, ale špatné to není, má to něco do sebe. Jiří Staněk - Kratinké, přesto však třeba oproti všem předchozím poetické, "Písmácké". Návod je tu taky: stačí jít ven a vzhlédnout. To jde snadno, nevyžaduje se moc. Jako kdyby tady se řešil podobný "problém" gepard/kámen, nerozvlekle, pisatel/ka: A jeho hranice budou tvořit veškeré mé nedostatky, a jako kdyby tu byly opravdu přiznané /všechny,/ nejen: Slova, jen slova. Vprostřed tohoto bazénku se bude topit touha, mé citlivé já vytěsňující realitu. prázdný vzdor. Tady je na tak malém prostoru tolik uměleckých pravd, ponoukání, pudovosti, genetické danosti, takových intimních odhalení, že bych chtěl vědět, zda si píšící vůbec uvědomil, jak to zahustil jedno vedle druhého: touha je jeho citlivé já, které vytěsňuje realitu, ale současně je to prázdný vzdor. No, hergot. Že smekám.