Povídka měsíce - Srpen 10 - Hlasování

jo, vážnej sem byl, takřka žlutě...

1) Křídla - u mě vyhrála, protože byla napsána s opravdovou lehkostí křídel. Psáno s nadhledem. Jako podobenství. Téma a prostředí mě nijak nezaujalo, ale velmi vtipná pointa a poučení to vyvážily. 2) Pravá ruka - možná by měla vyhrát... Perfektně nahuštěná, kompaktní. Ta "šťavnatá" slova opravdu dodávají šťávu. Bez nich by to bylo úplně něco jiného. Výborný závěr a pointa. 3) Blbej kšeft - Moc se mi to líbilo, povídka v pravém slova smyslu. Velmi dobře rozepsané, napínavé, čtivé. Někdo psal, že to je lehčí žánr, ale to si já nemyslím; buď je něco dobré, nebo špatné. Na třetí místo jsem dílo zařadil proto, že závěr a rozuzlení mi připadaly přeci jenom slabší. Očekával jsem větší zvrat a překvapení. Ale jinak první tři povídky velmi vyrovnané.

1. Daletth - Blbej kšeft 2. Bohouš Krejza - Spartakiáda 3. Benji - Křídla Komentáře pod díly.

1. Finch: Představy o počátcích citů Téhle povídce jsem nejdřív vytýkala "chladnost" vyprávění, ale při dalším čtení už jsem ten dojem neměla – je to spíš nezvykle promyšlený text se svou vlastní logikou, které se ale čtenář nedobere snadno. Prolínání snu a reality, přeskakování v čase, tajemství... těžko odolat. K tomu už tradičně skvělý styl vyjadřování. 2. Saetri-Ihn: My tady chcípnem! Saetri mě dokáže vtáhnout do situace přesvědčivými popisy jak děje, tak úvah hlavního hrdiny. Zdají se mi realistické a poetické zároveň. Místy by se možná dal vytknout přílišný patos, podivné kolísání mezi spisovností a hovorovostí, na druhé straně ale začínám mít dojem, že tyhle znaky už k Saetriho stylu nějak patří, že jsou součástí kouzla jeho psaní. 3. Benji: Křídla Tahle mě mezi "klasickými" vyprávěcími povídkami zaujala nejvíc. Má zajímavý příběh, odlehčený styl, humor a nečekanou pointu, autor se umí šikovně vyjadřovat. Takové "čtení pro celou rodinu" v tom dobrém slova smyslu.

1. Spartakiáda autora Bohouš Krejza 2. My tady chcípnem! autora Saetri-Ihn 3. Tlustá autora Lady de Winter Spartakiáda autora Bohouš Krejza je autorovým dalším svérázným ohlédnutím, nepostrádajícím jak nádech dobové atmosféry, včetně vcítění se do role patnáctiletého kluka, tak jistý nadhled, který je jakousi přidanou hodnotou k onomu klukovskému vnímání. Přes všechny výhrady, jež uvádím v komentářích pod dílem, považuji tuhle povídku za nejvýznamnějšího reprezentatnta všech nominovaných. Jejímu autorovi nelze upřít vyrovnaný styl. My tady chcípnem! autora Saetri-Ihn je z těch tří vybraných povídek nejtěžším čtením a asi by bylo možné nařknout ji z 'nevyhlazenosti' textu. Na druhou stranu však nepostrádá povídkovou dynamičnost (přímé řeči, vnitřní monolog protagonisty atd...), což jsou z mého pohledu faktory, které dělají z příběhu povídku. Text je místy možná těžko proniknutelný, ale snad právě díky tomu nabývá ke konci jakési snové zamženosti, jíž je (snad záměrně) dokreslován obsah. Tlustá autora Lady de Winter je postavena na myšlence provázející (posléze pak pronásledující) možná polovinu ženské populace: Být krásná, zůstat krásná, případně umět se vyrovnat s opakem. Snaha o ono vyrovnání se je pak v téhle povídce dovedena až do absurdních souvislostí. Být text psán v první osobě, mohl by být čtenáři předkládán jako humor, založený na sebeironii. Takto, z pozice vypravěče, představuje spíš námět k zamyšlení. Erotiky přiměřeně k obsahu. Vhodné do čítanek pro mladé anorektičky :-)

1. smaženice Byla jsem pryč, jedu pryč a až se vrátím, bude to s křížem po funuse, takže nemám čas číst všechny nominované povídky. Z těch, co jsem četla doteď, hlasuju pro tu, pro kterou bych pravděpodobně hlasovala, i kdybych přečetla všechny povídky datábáze a to zejména proto, že kdyby se na konci autor neusmířil s ženou, co má velký drdol, tak budu každého dne slídit u zastávky Olgy Hepnarové a čekat, kdy půjde básník kolem, abych ho mohla sledovat, svést a dělat mu ze života peklo sama, protože zhruba tohle jsou pocity, které ve mně jeho tvorba probouzí. Odůvodnění má sice jen dvě věty, ale snad to bude stačit. Že je zárověň sexistické by doufám nevadilo.

1,2,3... zkouška, zkouška

Tak do toho taky praštím. 1) Finch 2) Benji 3) Bohouš Komenty jsem roztrousil pod povídkami. Trochu mě mrzí, že k žádné povídce jsem nemohl přistoupit bez výhrad, i ten Finch, jakkoli je v relevanci ostatních povídek pro mě nejlepšejší, mi v porovnání s Bergamotem přišel slabší. Jsou to spíš taková skoroprvní, skorodruhá a skorotřetí místa. Ale na to se zřejmě nehraje.

1.Křídla 2.Spartakiáda 3.Žihadla Pořád chcete zdůvodnění? No dobře! V tomhle pořadí se mi to prostě líbilo, stačí? Literatura totiž není sport, jestli to nádodou nevíte, a nedá se tak snadno hodnotit, jako třeba skok do výšky. Navíc, u mě je nejdůležitější, aby povídka měla tzv. "šmrnc", což je nedefinovatelný pocit, který buď mívám po jejím přečtení, nebo ne.