Trhák - pokrač.1

Jak se zrodil prozaik TRHÁK

Jednou kdosi kdysi řekl,že život je změna.Záleží na tom, jak se tato změna pojme.

Život má spousty zatáček, ale i spousty zbytečných vyhýbek, ve kterých se s oblibou ukrývají někteří členové mé rozsáhlé rodiny.Tato hra na schovávanou přináší mnohdy kolapsovité záchvaty nejen duše, ale i těla, často končící hospitalizací v některé z přilehlých nemocnic.A tak se stalo,že já co by černá romantická ovce rodiny s upřeným a tupým pohledem do nikam a pozdějším výkřikem porozené básně přestávám tupě zírat v ony nekonečné krajiny básnických múz a jsem chtě nechtě stržena ne zrovna povzbuzujícími výrazy mých rodiných miláčků.A tak život je změna.Hrdě kráčím s modou prozy"na baštění", ve stopách červených knihoven a nekonečných telenovel.jdu za snem, vidím se, jak vydavatel přešlapujíc před svou reklamou čeká s otevřenou náručí a vstřícným úsměvem na mou maličkost. Rodina pozoruje to drama a bez jediného sůvka mne nechá padat do propadliště literatury,abych se záhy vynořila na hladinu slávy.A vidím, jak vše je nad očekávání. Pulty knihkupectví praskají pod mým milovaným a zničujícím dílem TRHAK. A všichni strýčkoví, tetičky a veškerá ta rodinná tlupa hýčká svou jedinečnou ovečku tupě zárající do bezedných hloubek duchapřítomné prozy.