Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVečerní
17. 09. 2010
4
8
514
Autor
aq17
Sedím na lavičce,
uprostřed prosluněného svahu,
pozoruju západ slunce,
nad městem.
Naplňuji si dýmku
a bafám.
Slunce je způli schované,
za Blanským lesem.
Setmělo se,
vyklepávám popel.
Město skryl háv noci.
Konec léta.
8 názorů
Připomnělo mi to Gandalfa a Bilba, jak bafají z dýmky.) Líbí se mi ten minimalismus a že tam nechpeš nějaký přehnaný básnický obrazy. Fajn pocitovka*
Adelle z tetřevích hvozdů
11. 10. 2010zblblýptáček
11. 10. 2010
Báseň to je, ovšem opravdu počáteční. Jde spíše o popis nějakého okamžiku, taková náladovka, což není ovšem na závadu, ale ten popis je jaksi hodně konkrétní, doslovný, v podstatě bez nějaké nápadité myšlenky, básni se nejvíce přibližuje poslední sloka, ta je i rytmicky zdařilá, ty první dvě však rytmicky nijak neztroskotávají. Básni schází jakákoliv metafora, tedy prostřednictvím nějakého zobrazení, symbolu říct něco víc. Začínat jsme však museli všichni. Pokud tě to baví, tak piš dál a hodně čti, ani ne tak zde, ale i zde, ovšem spíše současné knižně vydávané básníky. A pokud ti to nepůjde, určitě si to uvědomíš a budeš dělat něco jiného, kde získáš respekt nebo uspokojení a nebo obojí.
jest-li je to Tvůj prví pokus tak to není marné, ale dlouhá je jěště cesta