Vlast

Linie vojáků, zavírals oči?

Čepce na hlavě, nesmyslnost.

Vojáci zamířit! Neptat se proč…

Bojovat ve dne, co nejmíň v noci…

„Umřít pro národ, padnout pro vlast!“

Generál řekl to, on tam však nebyl (debil!)

„Proč bys pak vojáku vůbec zde žil?

Zvítězit za národ, toť pravá slast!“

Jak snadné říci… takovou hloupost!

Vzkaz je to jasný pro následce:

„Nikdy nehledej dobrého soudce,

ty máš vždy pravdu, buď sobeckost!“

Pušky jsou v pozici, padl už výstřel,

ty jsi měl štěstí, mnozí však ne.

Krev kolem stříká, zem rychle rudne,

tvůj bratr vedle pot si setřel.

Pak však na kolena padl a zemřel.

Co můžeš dělat? Nic, jen bít dál…

Tráva rozdupaná, kol vítr vál,

tisícům životů náhle dech došel.